Prodej hudby v Česku už deset let <span>stále klesá</span>

Kultura
18. 12. 2007 12:32
Ilustrační foto
Ilustrační foto

Ilustrační fotoUž téměř deset let v Česku klesá prodej hudby. Největší zájem o nákup hudebních nosičů měli čeští posluchači v letech 1996 a 1997, kdy domácí hudební průmysl zaznamenal tržby ve výši kolem 1,64 miliardy korun.

Loni však šlo už jen o 510 milionů korun. Podle české pobočky Mezinárodní federace fonografického průmyslu je příčinou poklesu nelegální pořizování kopií hudebních nosičů a pirátské stahování hudby z internetu.

Poklesu prodeje hudby odpovídá i "změkčování" limitů pro oceňování zlatými a platinovými deskami. Zatímco do konce roku 1993 se českým interpretům zlatá deska udělovala za prodej 50 000 alb a platinová za dvojnásobek, od roku 1994 jim na získání stejných ocenění stačilo prodat polovinu dosavadního počtu. V následujících letech limity poklesly ještě třikrát, takže nyní hudebníci dostávají zlatou desku za prodej pouhých 7000 alb a platinovou za 15 000 kusů.

Mezi nejpopulárnější domácí interprety po rozdělení někdejšího Československa patřili bratři Jan a František Nedvědové. Například v roce 1994 si příznivci folkového dua zakoupili dohromady přes 180 000 společných i sólových obou protagonistů včetně nahrávek jejich kapely Brontosauři. Stálicí na hudební scéně zůstává Karel Gott, jehož Zázrak vánoční vévodil na hudebním trhu v následujícím roce.

Fenoménem hudebního trhu v polovině 90. let byly písničky pohádkových Šmoulů, na sklonku dekády zase bodovala chlapecká skupina Lunetic. Třikrát se nejprodávanější deskou roku stalo album dua Těžkej Pokondr, třikrát v roční hitparádě dominoval rockový Kabát. V roce 2004 zabodovalo společné album finalistů premiérového ročníku soutěže Česko hledá SuperStar i její vítězka Aneta Langerová.

Dlouhodobě se velkému zájmu posluchačů těšila také kapela Lucie, později se zájem fanoušků přesunul ke kapelám Chinaski a Divokej Bill. Nouzí o příznivce netrpí ani Daniel Landa, Jaromír Nohavica nebo Petr Kolář.

Zásadním způsobem se změnilo "balení", v němž hudba k českým posluchačům přichází. Někdejší vinylové LP desky začaly počátkem 90. let vytlačovat audiokazety a později CD disky. V roce 1998 se v Česku poprvé prodalo více CD disků než kazet a "cédéčka" později oficiální trh s hudbou ovládla. Nyní jeho škálu doplňují hudební DVD a výjimečně i duální disky obsahující na jednom nosiči CD i DVD.

Stahovat hudbu legálním způsobem z internetu mohou čeští posluchači rok: takto se nyní v ČR prodává asi deset procent hudby. Přesto podle odhadu odborníků už několik let dávají posluchači při získávání hudby přednost pirátským způsobům - vypalování a nelegálnímu stahování do počítačů.

Po dlouhých desetiletích, kdy do Česka přední zahraniční rockové a popové kapely přijížděly pouze výjimečně, se země stala běžnou zastávkou na koncertních turné slavných interpretů a souborů. Jejich některé koncerty měly návštěvnost přesahující 100 000 diváků.

Divácké rekordy trhala zejména vystoupení britské kapely Pink Floyd, jejíž koncert na pražském Strahově v roce 1994 sledovalo podle odhadů až 130 000 lidí, či amerického zpěváka Michaela Jacksona. Popová ikona o dva roky později přitáhla na nedalekou Letenskou pláň asi o 10 000 lidí méně.

Srovnatelný zájem u českého publika vzbudila i vystoupení britských Rolling Stones. V roce 1995 je na Strahově vidělo 100 000 lidí a o osm let později na Letné asi 80 000. Obdobnou návštěvnost zaznamenali také v roce 1997 pořadatelé dosud jediného českého koncertu irských U2.

Kromě zahraničních hvězd však velké stadiony dokážou zaplnit publikem i některé české a slovenské hvězdy. Janu Nedvědovi přišlo v roce 1996 na pražský Strahov popřát k padesátinám kromě jeho bratra Františka také 60 000 milovníků jeho skladeb. Ještě o 20 000 lidí více zamířilo v roce 2003 na Letenskou pláň na koncert slovenského Elánu.

Některé české koncerty byly zajímavé dokonce v mezinárodním měřítku. Například slavný britský zpěvák David Bowie v roce 2004 zkolaboval na pražském koncertě a kvůli operaci srdce poté zrušil několik koncertů svého turné. Jeho krajan, bubeník a zpěvák Phil Collins, zase o rok později právě před pražským publikem zakončil svou úspěšnou sólovou kariéru.

Ilustrační foto: archiv Týdne 

Autor: ČTK

Další čtení

Festival ProArt 2026, mezinárodní workshop tance, zpěvu, herectví, fotografie a dalších umění

Vila Primavesi ožije uměním. Festival ProART přiveze do Olomouce divadelní inscenace

Kultura
12. 10. 2026
ilustrační obrázek

Brno se na pět týdnů ponoří do Janáčkovy hudby. Festival nabídne rekordní program

Kultura
11. 10. 2026
Selwyn Birchwood Band vystoupil na úvodním večeru 29. ročníku hudebního festivalu Blues Alive, 14. listopadu 2025

Tři dny blues, noční jam sessions a světové hvězdy. Šumperk chystá hudební svátek

Kultura
9. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ