Přes 150 uměleckých artefaktů z rukou malíře Alfonse Muchy je až do konce července k vidění v prostorách pražského Obecního domu. Unikátní kolekcí, kterou dal dohromady bývalý tenista Ivan Lendl, dva výstavní sály přímo překypují: rám se dotýká rámu, návštěvníkovi přetékají oči secesí.
Nápad, že milovník umění má mít možnost se výtvarným dílem nerušeně pokochat tak, aby v zorném poli neměl žádné jiné, je poměrně nový, těsně předmodernistický: ještě za časů impresionistů bylo zvykem "naládovat" výstavní síně obrazy od podlahy po strop, co se jich do nich jen vešlo. Výstava Ivan Lendl: Alfons Mucha v Obecním domě tento postup připomíná. Dvojice místností, kterou pro tuto příležitost designovali architekti z renomovaného studia Olgoj Chorchoj, jako by měla návštěvníkovi ukradnout zrak hned při příchodu a nedat mu šanci se rozkoukat. Je to intenzivní zážitek, který Juraj Smoleň z dotyčného studia popisuje jako "smršť obrazů".
Architekti prostory dokonce zúžili, aby bylo "bombardování Muchou" maximální. Potlačili původní secesní dekorace, na kterých se malíř sám podílel, aby svou rozmanitostí nerušily při vnímání expozice, a vtipně výstavu doplnili umělým travnatým povrchem na podlaze. Podle Smoleně za tím nebyl ani tak záměr připomenout Lendlovu tenisovou minulost, jako spíš snaha expozici osvěžit. Nelze samozřejmě opominout i spojitost s florálními motivy, pro secesi klíčovými.
Výstava je sestavená chronologicky podle tří Muchových období: pařížského (1894-1904), amerického (1904-1910) a českého (1910-1935). Zatímco americké obsahuje pouhých šest kusů, pařížské zabírá tři čtvrtiny prostoru a je tematicky řazené do sekcí plakátů pro divadlo, reklam na potraviny, nápoje či služby, kalendáře atd.
Pro návštěvníky jsou ke koupi připravené reprodukce v nejlepší možné tiskové kvalitě, velkoryse koncipovaný katalog, luxusní šátky s muchovskými motivy, šperky a další artefakty. V Praze má zatím nejkompletnější výstava Muchova díla světovou premiéru, už teď se jedná o možnostech expozic v Japonsku, Číně, Rusku a dalších zemích.
