Alita je pohádkou, ale i akčňákem o charismatické válečnici

James Cameron jako producent a Robert Rodriguez (Grindhouse, Sin City) jako režisér spojili své síly a natočili ambiciózní futuristické sci-fi inspirované japonskou mangou o mladé holce, která je zčásti kyborg a zčásti člověk. Především však jde o novodobou princeznu bojovnici, která má srdce ze zlata. Alita: Bojový anděl fanoušky tohoto žánru dozajista pobaví, a to zejména svou vizuální stránkou. Nicméně o to větší je škoda, že příběh v některých částech a u některých postav pokulhává.

Začíná to jako příběh Pinocchia, kterého sestrojil dobrosrdečný Geppetto. Místo chlapce s dlouhým dřevěným nosem a stařičkého loutkáře nám však Rodriguez na plátně servíruje roztomilou teenagerku Alitu (Rosa Salazarová) s vykulenýma očima, která vzhledem ve stylu anime vzdává hold svému původu. A místo Geppetta tu je starostlivý kyberdoktor Ido (Christoph Waltz), který ji přivede znovu k životu, poté co její zbytky najde na skládce v Iron City.

První minuty působí hodně pohádkově. Příběh o krásné princezně, která trpí absolutní amnézií, nepamatuje si nic z předešlého života a poznává svět kolem sebe. Poprvé ochutnává pomeranče a čokoládu a je nadšená z každého nového poznání, které jí nebezpečné Iron City nabízí. A pak narazí na kluka Huga (Keean Johnson) a po vzoru Disneyho princezny Ariel se do něj takřka okamžitě zamiluje.

Místy je však vzájemné cukrování mezi Alitou a Hugem otravné, a to zejména proto, že Alita si jej až moc idealizuje a celá se mu odevzdává. Přitom je opravdovou hvězdou celého filmu. Nejde jen o její digitálně povedený vzhled, ale především o sympatický charakter postavy. Její spojení s Idem, který plní roli doktora a starostlivého otce zároveň, funguje okamžitě. Horší, respektive málo probádaný už je vztah s jeho bývalou manželkou Chiren (Jennifer Connellyová), jež působí jako zajímavá poměrně komplikovaná postava bojující s vlastním přesvědčením. Místo toho, aby jí byl dán dostatečný prostor, se však Rodriguez bohužel zbytečně moc patlá v romantické lince Ality.

Hlavní hrdince nelze nefandit

Alita si v průběhu filmu i s pomocí doktora Ida vzpomene, kdo vlastně opravdu je a jaké je její poslání. Uvědomí si, že je rozená válečnice a je v tom nesmírně dobrá. A od toho okamžiku rozjíždí Rodriguez pořádnou akční podívanou. Ať už v ní figurují robotí závody mezi kyborgy, nebo samotná Alita, jež se v surových bitkách cítí jako ryba ve vodě.

Film má svižné tempo víceméně po celou dobu. Místy sice jako by neznal svou pravou identitu, přeskakuje mezi romantickým, rodinným příběhem o statečné holce a krvelačnou, násilnou řežbou s působivým charakteristickým vizuálem, jenž jsme od Ready Player One neviděli. Po sci-fi stránce ale snímek své příznivce rozhodně uspokojí. Hlavním esem v rukávu je totiž již zmíněná charismatická Alita, které nelze na její cestě za znovupoznáním sama sebe nefandit.

Chybí uspokojivý závěr

Ať už v přesvědčování přespříliš protektivního Ida, nebo znázorněním své jedinečné fyzické síly "menším padouchům" si postupně klestí cestu za ultimátním cílem, k němuž se ale nakonec nedostane. Finální konfrontace, k níž to celou dobu spělo, prostě chybí. Zde dostávají tvůrci jednoznačně nejvyšší minusové body. Očividně si byli jisti tím, že natočí dvojku, ale to se vůbec nemusí stát, pokud film v kinech propadne.

Už tak zajímavý svět 26. století představili spíše jen povrchově a mnoho věcí zůstalo nedovysvětleno včetně minulosti samotné Ality. Spousta otázek zůstala nevyřešena a zejména ti praví fanoušci, kteří znají tuto postavu z mangy, se budou nejspíš cítit poněkud ochuzeni. Byla by tedy velká škoda, pokud bychom se pokračování neměli dočkat. Prostoru pro rozvinutí příběhu je hodně, nehledě na to, že tento bojový anděl má potenciál vyvinout se v Hollywoodu ve významnou ženskou akční hrdinku, jakou se třeba před dvěma lety stala Wonder Woman.