Beirut: Gulag Orkestar

Ba Da Bing!, 34 minut

O první desce kapely kolem multiinstrumentalisty Zacha Condona se již dopředu mluvilo jako o jedné z hudebních událostí roku. Taková očekávání se po poslechu desky mohou ukázat jako přepjatá, to ale neznamená, že by Gulag Orkestar nebylo album docela příjemné, posluchačsky vstřícné a pro obyvatele našich končin zvlášť pozoruhodné. Condon je totiž specifický typ Američana. Už ho nebaví křižovat rozpálené pláně Nového Mexika v otlučeném pickupu, touží se rozjet v obstarožním žigulíku mezi žírnými poli Ukrajiny. Album Gulag Orkestar tak působí trochu jako americký sen o bájném evropském Východě, sen v mnoha ohledech naivní (Condonovi je taky teprve devatenáct let), někdy taky popletený; texty na desce připomínají nějakou ambiciózní teenagerskou poezii, slovo „Gulag“ v názvu alba se může zdát použito s nepřípadnou lehkostí. Condon a jeho skupina na albu dokazují, že zvládnou hrát jako docela rozjetá balkánská dechovka, nejzajímavější skladby na desce jsou ale ty, v nichž skupina zní spíše jako Beirut. Východoevropská inspirace se v nich mísí s tou geograficky bližší - mexickou - a vroucný a velmi „nerockerský“ Condonův vokál je posouvá od lekcí zeměpisu pro začátečníky k místům zajímavějším a snad i hlubším.