Vydal Mot komiks, 100 stran
Završení ambiciózní trilogie slovenského autora trochu zklame - ale ne příliš, celkový pozitivní dojem převažuje. Příběh podivně znetvořené bytosti, s níž mluví předměty nebo potraviny, byl v předchozích dílech zamotán přespříliš, takže Jelinek z něj vybruslil až surreálně divokým zakončením, bizarní metaforou na problematický vztah otce a syna. Jelinkova síla tkví v suverénní kresbě, která by se klidně mohla objevit v jakémkoli francouzském nebo americkém komiksu, a to i masovém: skvěle pracuje se světlem a stínem, když chce, umí být přesvědčivě realistický. To on ale vlastně příliš nechce, a tak se vydává do snů a halucinací a otce hlavního hrdiny nechá materializovat v podobě jakési mechanoidní obludy. To se pak jeden těžko může nadít, že ho syn začne mít rád, podotkl by jízlivý čtenář. Ti vnímavější naopak ocení, že jakkoli je utrpení Oskara Eda hyperbolizované, najdeme v něm přesvědčivě zachycená intimní citová hnutí. Jelinek je nepochybný kreslířský talent; doufejme, že u komiksu vydrží a že si napříště najde i čtenářsky vstřícnější scénář.
