Známý komediální herec Jonah Hill (Vlk z Wall Street, 21 Jump Street) si v 35 letech poprvé vyzkoušel práci režiséra, když natočil nezávislé drama Devadesátky. Jak už název naznačuje, jedná se o příběh zasazený do poloviny devadesátých let. Kdo však čekal, že se Hill nechal unést nostalgií, je na omylu. Ta zde hraje jen podpůrnou roli, jádrem filmu je totiž puberta, složité dospívání a hledání vlastní identity.
Mrtvý formát 4:3 a zestárlý kamerový filtr společně s vybraným soundtrackem jsou asi těmi největšími aspekty, které navozují atmosféru devadesátek. Hlavní hrdina sice disponuje také diskmanem a občas doma hraje videohry, ale jinak to je hlavně o nekonečném ježdění na skateboardu na rozpálených betonech v Kalifornii.
Stevie (Sunny Suljic) má sice staršího bratra, ten se s ním ale nebaví, a jelikož matka samoživitelka je pořád v práci, tak tráví spoustu času sám. To se změní ve chvíli, kdy potká partu starších kluků, kteří milují skateboardy a holdují alkoholu a drogám.
Okamžitý obdiv, který k ním cítí, jakmile se ho rozhodnou vzít do party, mu rázem změní život. Už je konečně "někdo". Našel smysl, jak trávit volný čas, bohužel se však baví s pořádnými sígry, a tak postupně sledujeme jeho přeměnu ze stydlivého chlapce v neurvalého, sprostého puberťáka lačnícího po holkách, cigaretách a alkoholu.
Název filmu v určitém ohledu dost klame. Minimálně Evropané necítí devadesátkový feeling stejně jako Američané. Hill se své stylizaci hodně zaměřil právě na oblast, kde vyrůstal. Všudypřítomné skateboardy a snaha o zkoušení různých triků je místy až otravná. Naštěstí jsou postavy Stevieho a jeho kamarádů, kteří žijí na okraji společnosti, natolik zkažené a zároveň neobyčejně upřímné, že zájem diváka hladce udrží.
Smutné osudy
Práci s dětskými herci zvládl Hill opravdu dobře. Jak herec Stevieho, tak třeba i představitel jeho kamaráda a velkého idola Raye (Na-kel Smith) předvádí pozoruhodné výkony a nakonec zjišťujeme, že pod namachrovanou skateboardovou slupkou se skrývá docela obyčejný teenager, který jen neměl tolik štěstí a nepochází ze spořádané rodiny.
I když prvoplánovitě a zcela přirozeně vnímáme partu okolo Stevieho negativně - nahlížíme na ni jako na sebranku líných buranů, která kazí slušného mladíka -, tak se postupně odhaluje jejich ne tak docela zkažené jádro i smutné osudy. A zároveň sledujeme, že Stevie kráčí pomalu, ale jistě ve stejných šlépějích. Dílčí příběhy postav v nás nakonec vyvolávají jistou dávku empatie a porozumění, a to i přesto, že nakonec nedojdou k žádnému výraznému posunu nebo změně, což na konci vyvolává lehkou frustraci.
Hill natočil drama, v němž je nostalgická nálada upozaděna a hraje minimální roli. Je to hlavně syrové vyprávění o dospívajících osamocených chlapcích, jejichž životní osudy režisér nijak zvlášť nekritizuje a ani se nesnaží o jejich proměnu. Jen je zkrátka popisuje takové, jací opravdu jsou. Nicméně příběh nezachází příliš do detailů - spoustu pocitů u postav, jež působí trochu "nedovařeně", si musí divák domyslet.
Kvůli tomu v závěru nevnímáme nějaké pocitové naplnění nebo prožitek, které by nás nějakým způsobem citově zasáhlo. Spíše si jen uvědomujeme jakési prázdno z ukázky atmosféry devadesátých let v Kalifornii, kde to pár kluků nemělo úplně jednoduché.
Drama, USA, 2018, 85 min |
Režie: Jonah Hill |
Scénář: Jonah Hill |
Hrají: Sunny Suljic, Katherine Waterstonová, Lucas Hedges, Gio Galicia, Na-kel Smith, Olan Prenatt, Ryder McLaughlin, Alexa Demieová, Harmony Korineová, Jerrod Carmichael, Zachary Read |
Hodnocení: 65 % |