Franta a Böhm: Není to to, co by to mohlo být
Kultura
4. 9. 2006 00:00Krkolomný název celkem trefně vystihuje skutečnost, že tuto výstavu není možné jedním slovem jednoduše popsat. Po stěnách dvou rozlehlých místností se rozlézají kresby a nápisy, něco mezi obrovským komiksem a graffiti, nástěnným skicákem nebo obrázkovým deníkem. Dva umělci každý den do této skrumáže něco dokreslí nebo dopíšou. Inspirovat je může článek v novinách, osobní zážitky, dramatické události z televizních zpráv, hesla politických stran či náboženských blouznivců, rockový koncert nebo naopak nudné odpoledne, kdy se vůbec nic neděje. Vizuální jazyk, který Jiří Franta a David Böhm používají, je kosmopolitní směsí různých vlivů. Odpozorovaný z reklamních štítů, z kreslených vtipů, lidové typografie nebo od umělců jako Barry McGee. Originální tu je především obsah a odvaha v obrovském měřítku vykreslit vlastní každodennost. Poslední den výstavy, v úterý 12. září v 19 hodin, umělci vymalují stěny galerie opět na bílo. Kéž by něco podobného šlo provést i s naší pamětí!
Autor: Tomáš Pospiszyl
