Přednáška profesora Redforda
11.11.2007 12:00
Snímek, kterým se Robert Redford po sedmi letech vrací k režii, zjevně nemá ambice dosáhnout nadčasovosti. Chce se vyslovit k tomu, co je tady a teď, stát se součástí debaty, jež momentálně probíhá. Příští generace si v něm toho pro sebe asi moc nevyberou. Možná už za dva roky bude z Hrdinů a zbabělců historický artefakt, dokument doby, která se už mezitím zase stihla změnit. Nic proti tomu.
Redfordův snímek je možné považovat za hybrid filmu a talk show nebo za jakousi alternativní zprávu o stavu Unie. Skoro pořád se v něm mluví. Odehrává se většinou v kancelářích, i občasné retrospektivy zachycují hovory v kancelářích nebo ve třídách. Je to upovídaný film – opět nic proti tomu. Jenomže postřehy a názory, které v něm zazní, nejsou moc pronikavé. Vadit by nemuselo ani to, kdyby je autoři dokázali použít v konstrukci nějakého dramatu. Drama je ale v Hrdinech a zbabělcích přítomno jenom z povinnosti (a podle toho vypadá), postavy zase mají jen funkci jakýchsi reproduktorů, mluvičů deklamujících slohové práce autorů od úvodu po závěr. Mluví se – jak jinak – o válce na Blízkém východě a o současné Americe.
Do kanceláře republikánského senátora Jaspera Irvinga (Tom Cruise) přichází ostřílená novinářka Janine Rothová (Meryl Streepová), aby se stoupající politickou hvězdou udělala interview. Senátor si na ni vyhradil celou hodinu. Ve stejnou dobu na opačném konci Ameriky přichází do kanceláře profesora politologie Stephena Malleyho (Robert Redford) nadaný student Todd (Andrew Garfield), který poslední dobou zanedbává školu. Vlídný pedagog se mu chystá hodinu mluvit do duše. V tutéž dobu se v Afghánistánu dostane pod palbu americká helikoptéra. Dva vojáci – Arian Finch (Derek Luke) a Ernest Rodriguez (Michael Pe~na) – jsou zranění a ocitnou se sami na úbočí hory, přičemž se kolem nich stahují nepřátelé.
Založit film na vícero paralelně ukazovaných a zdánlivě nesouvisejících liniích a nechat je, ať se v závěru efektně protnou, patří v kinematografii poslední dobou k dobrému tónu, zvláště v té – jak se říká – seriózní (viz Babel a další filmy). V Hrdinech a zbabělcích Redford a scenárista Matthew Michael Carnahan přeskakují od rozhovoru k rozhovoru. Senátor Irving se Rothové snaží prodat novou strategii pro válku s terorismem, Malley Todda přesvědčuje, aby se začal znovu zajímat nejenom o školu, ale i o veřejný život („Řím hoří!“). Svoje si řeknou i Finch a Rodriguez, především ve flashbacích, kde vystupují jako pilní studenti – jak jinak – profesora Malleyho. Na zasněženém afghánském kopci mohou leda čekat na záchranu a trpně ilustrovat teze, které ve filmu vyslovili jiní.
A vysloví se toho hodně. Možná měli autoři svůj film pojmenovat Tisíc důvodů, proč je současná Amerika v průšvihu, a ještě několik dalších věcí, které nás napadly a připadaly nám zajímavé, tak proč se o ně s vámi nepodělit, že. Válka na Blízkém východě neměla začít a je špatným způsobem vedená, nejlepší by bylo odtud co nejrychleji vypadnout. Média oblbují masy historkami ze života nicotných celebrit a na skutečně důležité věci ve zprávách není místo, mládež je apatická, nechce měnit svět, zajímá se radši o dobře placenou práci a tak dále... Redford a Carnahan víceméně kopírují konsensus té, řekněme, liberální části amerického veřejného mínění, nic moc nového či objevného k němu nepřidávají. Ke cti jim ale slouží, že jejich film chce být přece jen něčím více než oblíbeným a bezpečným přesvědčováním přesvědčených. I postavám, s jejichž postoji autoři evidentně nesouhlasí, vloží do úst pár dobře znějících vět. Obrázky ze životů náruživých debatérů ovšem vedou odnikud nikam. Nová strategie, kterou senátor Irving vymyslel a na niž doplatili Finch i Rodriguez, je výplodem hodně znavené scenáristické mysli a se současnou krizí na Blízkém východě nijak nesouvisí. Dilema, před něž je postavena novinářka Janine, existuje jenom proto, že se o něm ve filmu hodně mluví. Realitu novinářské práce autoři ukazují se stejnou ledabylou zběžností a přibližností jako akademický život. Jistě, od hraného filmu se dá čekat, že obětuje přesnost a realismus ve prospěch dramatu. Jenomže když se dramatu zoufale nedostává, trocha přesnosti by se možná hodila, zvlášť chce-li film vynášet vážné a zevšeobecňující soudy o té realitě.
Leccos ve filmu zachrání herci. Meryl Streepová možná předvádí svoje obvyklé číslo – jemnou a poněkud nervní dámu v nejlepších letech –, jde jí to ale docela dobře. Ani Tomu Cruiseovi nedá moc práce vystřihnout prázdného hezouna s dobrou vyřídilkou. Redford se obsadil do role profesora Malleyho. Role šarmantního stárnoucího pána, který to se světem myslí dobře, mu jistě byla blízká. Z Hrdinů a zbabělců dobrá vůle přímo kape, je to film svým způsobem mile starosvětský – optimistickým pojetím občanské angažovanosti, patriotismem, absencí nebo alespoň sníženou mírou nenávisti. Na strhující drama nebo alespoň dobrou talk show to ale nestačí.
***
Hrdinové a zbabělci (Lions for Lambs, USA 2007). Režie Robert Redford, scénář Matthew Michael Carnahan, hrají Robert Redford, Meryl Streepová, Tom Cruise a další. Distribuce: Bontonfilm.
Foto: ARCHIV
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.