Indies
Dvojici Sestry Steinovy se na třetím albu docela daří vyhnout se pasti "překombinovanosti“, do níž čeští folkoví tvůrci někdy upadnou. Jejich písně neslouží jako výkladní skříň hráčských či pěveckých schopností, sestry nehrají zbytečně moc, když stačí málo (to se týká i stopáže písní). Jen děcko se bojí je v dobrém slova smyslu malé album, komorně zaranžované skladby týkající se komorních věcí. V aranžích někdy zlehka vykročí mimo obvyklý folkový terén. Ve skladbě Ach, jak jsi krásný jsou slyšet blízkovýchodní rytmy, písnička Krajina šera může připomínat (pravda, hodně pokrotlou) PJ Harvey, ve Svatební zkoušejí Sestry Steinovy decentní punk (pokud něco takového existuje) a desku uzavírá elektronická verze titulní skladby.
Všechno je to vkusné, uměřené a jistým způsobem domácké, přiměřeně veselé i přiměřeně hořké, zamyšlené či smyslné. Pokud někdo od desky požaduje, aby vcelku příjemně plynula, neurážela dobrý vkus, měla jakousi nevtíravou náladu a při tom všem se pokoušela cosi sdělit, může po albu Sester Steinových sáhnout celkem bez obav (pokud jim odpustí občasnou tendenci dělat v textech poezii za každou cenu). Asi by nemělo cenu dvojici vyčítat, že není strhující, omračující a bůhvíjaká ještě (pár šťastlivcům na tohle hlas a kytara stačí). Nicméně není.
