Spolužáci
17.07.2006 00:00
Sestavili Ilona Dvořáková, Kristina Homolová, Jan Jáchim, Monika Stehlíková a Aleš Turnovec, vydalo Gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni a o. s. Humr
Jedna z nejzajímavějších knih, kterou jsem měl v poslední době v ruce. Nemá ambice vstupovat na knižní trh, takže řadím-li ji mezi „tipy“, pak proto, že samotná věc je skvělý nápad a inspirace i pro jiné. Pět studentů se pustilo do pátrání po dávných spolužácích židovského původu, kteří v letech okupace navštěvovali školu, nazvanou tehdy II. česká státní reálka. Našli deset dětí, jejichž osudy se snažili co nejplněji rekonstruovat. Hledali v archivech, vyptávali se, korespondovali. Pět studentů bylo zavražděno v polských vyhlazovacích táborech. Dva prošli terezínským ghettem, dva ze smíšených manželství byli jen vyloučeni a internováni v pracovním táboře v Postoloprtech. Jednu dívku zachránil sir Nicholas Winton, dodnes žije v Anglii. Dva z přeživších odešli po roce 1946 z Československa: do Kalifornie a do Chile. Dva zůstali a zemřeli v Plzni. Taková je suchá bilance, za níž se skrývají konkrétní životy a historický kontext. Kniha je složena jako leporelo (koláž) dobových tiskovin a dokumentů, do nichž se prolínají osobních svědectví, dopisy, fotografie. Je to zároveň kronika velkých (holocaust) i malých dějin (jedna plzeňská škola v něm). Sem patří i poznámka na poslední straně: v roce 1946 vydala škola obsáhlý almanach o utrpeních, která musela prožít za dobu okupace - a o židovských obětech ani zmínka. Studenti to chtěli napravit. Knihu je jistě možno získat na plzeňském gymnáziu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.