Suspiria

DVD, příloha časopisu Hype

Film italského režiséra Daria Argenta z roku 1977 patří ke kánonu světového hororu, je to snímek, který by asi měl seriózní zájemce o filmové umění (byť třeba v těch jeho bizarnějších podobách) znát. Namístě je ale ostražitost.

Je to s ním podobné jako se zánětem mozkových blan - může člověku přinést horečnaté halucinace, zdraví však příliš neprospěje. Argento je považován za „básníka“ filmového sadismu a Suspiria představuje jeho opus magnum. Fascinujícím způsobem pracuje někdy až s nehororově zářivými barvami, z promyšlených kompozic, kamerových jízd a ujetě intezivní hudby italské skupiny Goblin vytvořil svět plný klaustrofobické hrůzy, jehož dusivou nehybnost narušují jenom vraždy inscenované s operním rozmachem a černočernou cílevědomostí. V Suspirii se Argentovi podařilo obrátit křiklavé nedostatky filmu (odbytý příběh, strašné herectví, špatné dialogy) v - svého druhu - přednosti. Režisérův evidentní nezájem o postavy má svou logiku. Studentky baletní školy, v níž se film odehrává, nejsou o nic živější než panenky Barbie. Více od nich ale tvůrce nepotřebuje, lidé v jeho filmu představují především příležitost k mučení, vše ostatní je balast. Filmů, které se tváří šíleně, jsou mraky, za Argentovou Suspirií je ale cítit tep choré a nepředstírané posedlosti.