Filmová novinka
Terminátor vás zase dostane. Zaručeně!

Od chvíle, kdy Arnold Schwarzenneger se svým typicky koženým výrazem v Terminátoru 2: Soudný den z roku 1991 pronesl legendární hlášku: "Hasta la vista, baby!", uplynulo již skoro třicet let. Přes všechny další pokusy o oživení tohoto postmoderního mýtu to ale začalo už vypadat, že "opravdický" Terminátor se vážně rozloučil, a napořád. Jenže v posledním díle série, v Terminátoru 6: Temný osud, se vrátil. A v celé své síle a slávě.

Autoři posledního dílu - režisér Tim Miller a především veleúspěšný producent James Cameron, který se podílel právě na jedničce i dvojce Terminátora, ale i na Titanicu nebo řadě Avatarů, vás hned od začátku promítání přišpendlí do křesla a vy jen užasle sledujete filmový koncert starých veteránů. Po krátkém flashbacku s matkou ústředního hrdiny úvodních dvou dílů série Johna Connora Sarah, kterou hraje neuvěřitelná dáma Linda Hamiltonová, se děj přenáší do Mexika. V podstatě okamžitě se před očima diváků odehraje strhující bitva nahé bojovnice z budoucnosti Grace v podání vycházející holllywodské superstar Mackanzie Davis, o které toho jistě ještě hodně uslyšíme, s několika mexickými policajty. Myslím, že právě hned tady někde se to zlomí - divák přestane přemýšlet o tom, co si má o filmu myslet a jestli se mu líbí, a zase se nechá unést na vlnách imaginace ve skvělém příběhu, který ho zcela pohltí.

Pak přijde ještě pár idylických minut s nákupem snídaně a bezstarostným krásným bráškou Diegem, začínajícím zpěvákem, kterého zajímají jen lajky k jeho postům a budoucí kariéra v showbusinessu. A pak už to jede - naskočí propracovaná bojová scéna v továrně, kdy Grace čelí novodobému stroji na zabíjení Rev-9 v podání Gabriela Luny. Androgynní Grace má Demi Ramos v podání Natalie Reyesové ochránit, Rev-9 naopak zabít. Důvod je u obou stejný - Demi má v budoucnu zachránit lidstvo před útokem strojů. Motiv veskrze podobný počátečním dílům. Ale za tu dobu se hodně svět změnil, změnila se i Linda a změnil se i Terminátor Arnie.

Nechci příliš prozradit děj filmu, který vás určitě pobaví, ale zmíním jen pár opravdu povedených kousků, díky kterým této sáze přibudou jistě další skalní fanoušci. Ať už je to až přímo teatrální vstup do filmu Sarah, která přijede v poslední moment Grace a Demi "zachránit p*del", jak sama říká. Mimochodem, ve filmu se mluví dost zostra, takže je do 15 let nepřístupný, ale myslím, že všechna ta slova většina dětí ze základky už stejně zná a dost často i používá. Dalším přímo kultovním momentem je potom nástup samotného Schwarzeneggera. Když už se na plátně konečně objeví, je to téměř magické - za pomalu se otevírajícími dveřmi se objeví týž stroj se stejným výrazem, který už dávno známe, jen je o poznání starší. Do stejného ranku patří i popis svých dobrých vlastností, které robot Arnie skončí větou: "A jsem extrémně vtipný." Tváří se přitom ovšem jako ten největší suchar pod sluncem.

Nebo když svým přátelům ukazuje svou extrémně vybavenou zbrojnici, pronese jen suše: "To je Texas." A přímo mňamkou pro herecké fajnšmekry je scéna, když jim ukazuje střelnici. Sarah, která ho z celého srdce a právem nenávidí, se při jejím spatření přesto neubrání obdivnému zdvižení obočí. Arnie se na to pak na ni zatváří takovým tím typicky klučičím výrazem - zase beze slov - jakože, hm, no jasně. A Arnie je potom právě tím, kdo v tomto díle dokonale vyvažuje jinak dost výraznou převahu ženské energie. Je, ač pořád robot, empatický, trpělivý, pokorný a pro celý film samozřejmě zcela nepostradatelný.

Kapitolou sama pro sebe je potom půvabná Mackenzie Davisová, která vás nejspíš okouzlí, navzdory tomu, že je téměř celou dobu v roli poměrně dost ušmudlaná. Tato původně vystudovaná učitelka angličtiny, která se při škole živila i modelingem, je prostě "k sežrání". I když chvílemi přestává být jasné, jestli je to vlastně holka, nebo kluk. Například scéna, kdy řetězem rozseká Rev-9 na kusy - který se pak ale zase dá dohromady, jak už to známe z předchozích dílů -, je stejně ikonická, jako když Keanu Reeves v Matrixu přichází vysvobodit Morphea a při střelbě metá hvězdy nebo později v záklonu uniká kulkám. Podobně se vám do paměti zasekne i vtipná scénka, kdy Grace přesekne mouchu v letu a pak dál žvýká své jídlo s poměrně primitivním výrazem člověko-stroje. A když po Gabrielu Lunovi, který je stíhá za volantem obří sklápěčky, vrhá železné pruty, vzpomenete si možná na Millu Jovovichovou v dobách její největší slávy.

Neméně důležitá je i role ztvárněná Natalií Reyesovou, kolem které se vlastně celá zápletka rozvíjí. Zprvu obyčejná a milá mexická holka, která se stará o tátu a brášku a kterou hlavně zajímají čerstvé květiny ve váze na stole, se promění v charismatickou hrdinku, která jednou skutečně zachrání svět. Je to hlavně proto, že ví "že nezáleží na tom, co bude někdy se mnou nebo co se stane v budoucnosti, ale na tom, co uděláme právě teď". Podobnou sílu charakteru projeví v průběhu dění také Sarah nebo zestárlý robot Arnie. A proto také ten příběh funguje. Na nezištné službě vyššímu zájmu, pro který jsou všichni hrdinové, nebo především hrdinky tohoto filmu obětovat cokoliv. Na kruhu, který za téměř třicet let tento typicky americký biják opsal a uzavřel, na tom, co se za tu dobu stalo s hrdiny příběhu, se světem i s námi. A na tom, že za všechny ty roky touha po spravedlnosti a hlubokém lidském přátelství v srdcích Terminátorových fanoušků neokorala.

Terminátor 6: Temný osud