Thomas Vinterberg, Morgens Rukov: Rodinná slavnost
06.03.2006 00:00
Režie Martin Čičvák, Činoherní klub, Praha
Původně dánský film (Festen, 1998) natočený podle zásad manifestu Dogma 95, v Činoherním klubu efektní, přitažlivé, herecky vyšperkované, ba i společensky závažné, a přitom, nemohu si pomoci, vnějškové představení. Založeno je na kontrastu falešné otcovské autority (impozantně zestárlý Juraj Kukura) a náhlého šokujícího sejmutí její masky, což se stane na dramaticky obzvláště vhodném místě - při rodinné oslavě patriarchových šedesátin. Jeden ze synů při slavnostním přípitku sebere odvahu a vmete otci do tváře, že on a jeho sestra jím byli v dětství opakovaně sexuálně zneužíváni, sestra později spáchala sebevraždu. Rodina je jeho řečí tiše zděšena, skandál se však rozhodne „ustát“, otec dokonce budí svým způsobem soucit.
Tématem je pokrytectví, představené jako „noblesní“ schopnost vytěsnit ze svého vědomí vše nepohodlné, zakrýt s rozmáchlým gestem třeba i tu nejodpornější zvrácenost. Ve Vitenbergově filmu je rodina se severskou otevřeností ukázána jako temný prostor, náhle zasažený krutou pravdou. Čičvákovo pojetí dlouhou dobu neví, zda by mu nebyla bližší konverzační komedie, do níž je dodán pikantní námět. Juraj Kukura hraje devianta s tak rozvernou nonšalancí, že se divák musí opravdu hodně bránit, aby mu nebyl i po odhalení sympatický. Ostatní jsou, snad až na Matěje Dadáka v roli syna, jenž se vzepřel, odsouzeni do pozic sekundantů nebo statických figurek. Jitce Ježkové, když se skoro svleče, to sluší.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.