Konceptuální umělkyně Kateřina Šedá se v projektu Made in Slavutych zaměřila na rozptylování předsudků spjatých s Ukrajinou. Zkusila vytvořit či prohloubit individuální vazby mezi Čechy a Ukrajinci. Od roku 2015 opakovaně cestovala do Slavutyče postaveného po černobylské katastrofě, nyní do Brna přivezla 44 obyvatel města.
Ve čtvrtek hosté ze Slavutyče připraví brněnskému páru pravou ukrajinskou svatbu v Jurkovičově vile. Šedá pak Ukrajincům ukáže také dokumentární festival v Jihlavě a českou metropoli.
Umělkyně chce, aby Ukrajinci měli pocit, je jejich země je součástí jedné "rodiny", že okolní státy zajímá jejich život a kultura a že nejsou vnímaní jen jako levná pracovní síla. "Sama jsem toho na začátku příliš mnoho o současné Ukrajině nevěděla. Neříkám, že bych žila v předsudcích, ale vlastně jsem se na Ukrajince dívala jako řada lidí z ČR," řekla novinářům Šedá.
Pobyt a program Ukrajinců v Česku je postavený na pomoci dobrovolníků, stejným způsobem Šedá našla i svatebčany, kteří se rozhodli svůj výjimečný den spojit s jejím projektem. "I když to zní naprosto šíleně, přihlásilo se nám osm dvojic," uvedla držitelka Chalupeckého ceny a nově také Architektka roku 2017.
Arina Starovojtovová ze Slavutyče oceňuje připravovanou svatbu jako důležitý symbol, který ukazuje na rodinnou vazbu. Vybraný pár pak pojede na svatební cestu do Slavutyče a Starovojtovová doufá, že se poté vazba mezi Brnem a jejím městem nepřeruší - třeba právě díky novomanželům. "Když budou chtít zůstat déle, nabídneme jim různé možnosti," řekla novinářům.
Šedá už dřív ve Slavutyči zorganizovala skupinovou žádost o vízum do ČR. Poté se při městských oslavách losovali zájemci, kteří s partnerem získali oficiální pozvání. Podle Ilnary Dudašové z Ukrajinské iniciativy jižní Moravy tak iniciativa Šedé zároveň poukázala na problematiku vydávání víz Ukrajincům.
I Dudašová si cení toho, že projekt Made in Slavutych představuje Ukrajince jinak než jako levnou pracovní sílu. Ovšem Šedá zároveň připouští, že když se začalo proslýchat, že přiveze do Brna desítky Ukrajinců, ozývali se jí nejen dobrovolníci připravení pomoci, ale také firmy poptávající řidiče či uklízečky.
