Pavel Kohout se před nedávnem do České televize opřel jako do instituce, která s ním prý jako se scenáristou jedná necitlivě a nečestně. Při sledování filmu podle jeho scénáře Smyčka má však divák pocit, že pravda je tentokrát na straně ČT. Film uvede Česká televize dnes večer.
Po dvou nečekaně zdařilých listopadových nedělních televizních filmech (Archiv Lucie Bělohradské či Nepolepšitelný Jiřího Svobody) už veřejnoprávní divák málem zapomněl, jak špatné byly některé z předchozích. Smyčka mu ten pocit připomene - i když je to škoda, protože potenciál tu rozhodně byl.
ČTĚTE TAKÉ: Archiv: jak se vyrovnat s mocí STB 20 let poté
Nepolepšitelný vypráví také o polepšení České televize
Divnovlásky: mezi Ordinací a hydratačním krémem
Sněžná noc: mrtvolné veřejnoprávní lepidlo
Scénář z 50. let napsala scenáristicko-partnerská dvojice Pavel Kohout a Jelena Mašínová podle jednoho z novějších Kohoutových románů, natočil ho Viktor Polesný. V době, kdy českou historii začali s větší či menší nesmiřitelností reflektovat i čeští filmaři (Protektor, 3 sezony v pekle, Kawasakiho růže) vznikl film o tom, kterak KSČ bezprostředně po Únoru upevňovala svou moc.
Kohout tu podobně jako v řadě jiných svých románů vyšel z vlastních životních zkušeností, především z onoho podivuhodného ideologického obratu, který učinil od prorežimního, komunismem okouzleného básníka 50. let v předního českého disidenta, který byl posléze režimem donucen k emigraci.
Hrdinou tu tak je Kohoutovo alter ego, idealistický básník Jan Soukup. Sympatizant levice, člen ÚV KSČ a redaktor Rudého práva se stane hračkou v rukou komunistických potentátů, kteří chtějí odstranit sociálnědemokratického poslance Fischera (Viktor Preiss), jenž je proti sloučení strany s KSČ. Důležitou roli tu má i Kamila, dávná Soukupova láska a dnes Fischerova žena (Martina Válková).
Problém není jen v tom, že herec Ondřej Kavan v hlavní roli Jana Soukupa film neutáhne. Působí navíc i vinou jisté bezkrevnosti příliš nesympaticky a naivně. Dnešním divákům bude jen stěží sympatický hrdina, který ve jménu lepších zítřků a komunistických ideálů vtahuje do smyčky nevinné lidi.
Mohlo by být zajímavé sledovat prozření hrdiny v soukolí dějin, postupnou cestu k poznání, že pravda je na druhé straně než té, kterou hájí - Kavanův herecký výkon však tento proces rozhodně nečiní divácky atraktivním.
Dobová atmosféra je typicky oživena nejen díky pečlivé výpravě, ale i díky velmi papírově znějícím, škrobeným dialogům pronášeným podobně škrobenými, neživotnými hrdiny. Lze předpokládat, že podobně strnulé řeči se tehdy vedly, ale v dnešním kontextu působí směšně.
Mladému publiku i vzhledem k nim tento těžkopádný film příliš konvenovat nebude. Označuje se sice za „strhující politický thriller," ale o strhujícím zážitku lze mluvit jen těžko. Na to je svými mrtvými dialogy příliš zahlcen, stejně jako podobně mrtvolnými či naopak přepjatě teatrálními hereckými výkony - snad s výjimkou Jaromíra Hanzlíka a Martina Myšičky.
A samo schéma filmu je příliš předvídatelné, než aby tu cokoliv udržovalo vzývané napětí. Natočený je jaksi staromódně, těžkopádně, působí vykonstruovaně podobně jako politické procesy, o kterých mimo jiné pojednává.
Možná film může zaujmout diváky nejstarší generace - ale těm mladším závažné téma z 50. let nedokáže přiblížit adekvátními prostředky, což je škoda.
Film Smyčka vysílá ČT1 v neděli 10. ledna v 20 hodin.
Foto: Česká televize.
