Dokumentární film Do samoty v tanci o Miladě Horákové, političce odsouzené komunisty v červnu 1950 k trestu smrti, připravily pro Českou televizi režisérka Olga Sommerová a její dcera a kameramanka Olga Špátová. Nechaly se inspirovat operou o procesu s Horákovou Zítra se bude... autorů Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila.
Opera měla premiéru v dubnu loňského roku v pražském Divadle Kolowrat. Pro libreto použili autoři nedávno odtajněné autentické dokumenty, rozhlasové záznamy, přepisy výslechů, poznámky z přípravy procesu i zmanipulované reakce veřejnosti. Hudbu nastudoval dirigent Marko Ivanovič.
Dokument bude mít premiéru 9. dubna ve 20 hodin na ČT2, přesně rok od premiéry opery, v níž účinkovala legendární třiaosmdesátiletá komorní pěvkyně Soňa Červená. Operu provázela mluveným slovem a v některých partech i zpívala; byla prokurátorem, komentátorem i Horákovou. Legendární mezzosopranistku nevybrali autoři náhodně; její matka zemřela v 50. letech za neznámých okolností ve vězení a sama pěvkyně byla nucena kvůli komunistické perzekuci odejít do exilu.
Největší česká hrdinka 20. století
Ve snímku dále vedle autorů projektu účinkují kontratenorista Jan Mikušek, dívčí sbor Canti di Praga či orchestr PurPur. Jeho antihrdinkou se stala i poslední žijící účastnice procesu z roku 1950 v roli žalobkyně, prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová. Prokurátorka byla v září 2008 odsouzena za podíl na justiční vraždě čtyř nevinných lidí včetně Horákové.
"Ona nebyla tím hlavním pachatelem, ale přisluhovačem. Přišlo mi líto, že je jediná, která byla odsouzena za zločiny komunismu, a to proto, že je žena a dožila se vysokého věku," uvedla pro Olga Sommerová s tím, že komunistické zločiny proti lidskosti jsou nepromlčitelné.
Film není podle Sommerové pouze o procesu vzniku opery, ale i o Miladě Horákové. "Její osud je osudem ženy, která pro mne byla největší českou hrdinkou 20. století," poznamenala Sommerová, která v snímku vedle záběrů zkoušek opery použila i archivní záběry a autentické dokumenty z procesu.
Mezi velmi silné pasáže v dokumentu například patří interpretace žádosti o milost prezidentovi republiky od otce a dcery Horákové a dopis Horákové na rozloučenou, který napsala svým blízkým a jenž jim byl předán až po téměř 40 letech.
| Milada Horáková |
| Právnička a politička byla za druhé světové války vězněna kvůli odboji proti nacistům. Po roce 1945 byla zvolena poslankyní parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce ale byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu pak v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu a spolupracovala s dalšími zrádci režimu. |
Foto: Robert Sedmík, ČTK
