Spisovatel se před soud dostává častěji než spořádaný člověk. V jeho povaze dlí něco dobrodružného a něco citlivého.
Minulý čtvrtek Krajský soud v Praze zrušil rozsudek nad sedmdesátiletým spisovatelem Janem Benešem. Loni v říjnu ho Okresní soud v Příbrami odsoudil ke čtyřem měsícům nepodmíněně za to, že imitací revolveru ohrožoval spořádaného, o čtvrtstoletí mladšího a o hlavu většího občana, který mu chtěl na parkovišti v Dobříši slušně domluvit, že by měl se svým autem jezdit rychleji.
Podle Jana Beneše to vypadalo tak, že se vrhl k jeho autu, násilím otevřel dveře a chtěl ho vytáhnout ven. Kdyby se ten dobrák trochu vyznal v literatuře a Jana Beneše znal, asi by si to rozmyslel, neboť Beneš je přes svou sporou postavu založením "tough guy", tedy žádný změkčilý "inkoust", ale ostrý chlapík: komunisté ho poprvé zavřeli v roce 1958 za "nedovolené ozbrojování a podlamování bojové morálky", amnestován byl v roce 1960, pak znovu zavřeli v roce 1966 za "podvracení republiky" - posílal články do Tigridova Svědectví. Milost, kterou mu na jaře 1968 udělil Antonín Novotný, byla prý posledním úředním aktem "krásného Tonyho".
Po roce 1968 odešel Beneš do Spojených států a tam mimo jiné učil na vojenské akademii. To kdyby občan věděl, asi by si s ním nezačínal.
Příbramská soudkyně Jana Turečková neznala nejen literaturu, ale ani základní dějepisné skutečnosti (nebo je znala jaksi po svém, postaru) a Janu Benešovu jeho "kriminální minulost" připočetla ke zlému. Naštěstí odvolací soud se už vyznal lépe a spisovatele zbavil viny. Co bude dělat imitovaná soudkyně Turečková? Doplní si vzdělání? Omluví se? Zastydí se?
