Prestižní ocenění Státní ceny obdrželi umělci Skála, Hurník a Bajaja. V pondělí večer předal ministr kultury Jiří Besser státní ceny spisovateli Antonínu Bajajovi, výtvarníku Františku Skálovi, divadelnímu dramaturgovi Karlu Krausovi, skladateli Iljovi Hurníkovi, sinologovi Oldřichu Královi a architektce Aleně Šrámkové.
Státní kulturní ceny se udělují u příležitosti státního svátku 28. října a je s nimi spojena jednorázová odměna 300 000 korun pro každého oceněného.
LITERATURA
Antonín Bajaja si cenu vysloužil románem Na krásné modré Dřevnici. Osmašedesátiletý spisovatel působil od 90. let jako novinář a vedl semináře tvůrčího psaní na univerzitách v Olomouci a ve Zlíně. Za romaneto Zvlčení, které je paralelním příběhem lidí a vlčí smečky a odehrává se v horách na Valašsku, byl v roce 2004 oceněn Magnesií Literou.
Na stejné ocenění byl nominován i za knihu, která mu letos přinesla státní cenu. Román Na krásné modré Dřevnici popisuje rodný Zlín od okamžiků osvobození od nacistické okupace a dobu následující, kdy se poválečné vzepětí hroutí pod nástupem komunistické diktatury a naděje na obrat k lepšímu během let vyhasínají. "Uvedená kniha je výsostným svědectvím o druhé polovině minulého století v Československu, je kaleidoskopem s barevnými sklíčky v neustálém pohybu před přimhouřeným okem vypravěče, dospělého dítěte," charakterizoval vítězné Bajajovo dílo člen poroty básník Zeno Kaprál. Román Na krásné modré Dřevnici je podle Kaprála literární událostí výrazně přesahující současnou produkci.
VÝTVARNÉ UMĚNÍ
Talent čtyřiapadesátiletého výtvarníka Františka Skály, někdejšího zakladatele skupiny Tvrdohlavých, má pevné kořeny z přírodního materiálu, ale jako by neměl konce, jde napříč malířstvím, sochařstvím, sběratelstvím, fotografií, knižní i hudební produkcí, podle toho, co ho zrovna inspiruje. Často tvoří z nalezeného, z přírodních materiálů, z jeho objektů vyzařuje tajemství a zvláštní kouzlo. Hlavním motorem jeho práce je přimět lidi přemýšlet jinak, než jsou zvyklí.
PŘEKLAD
Osmdesátiletý Oldřich Král je asi nejvýznamnější současný český sinolog. Překládá čínskou prózu i poezii, zabývá se i východní filozofií a uměním. Přeložil také stěžejní staročínský román Sen v červeném domě, na díle o patnácti stech stranách pracoval 15 let. Po roce 1989 vedl na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Ústav Dálného východu. "Porota byla naprosto jednomyslná, Král je nejvýraznější osobností současné české sinologie, za ta léta přeložil vynikajícím způsobem obrovské množství věcí," řekl za překladatelskou porotu ČTK a ČRo Jiří Hanuš.
DIVADLO
Devadesátiletý dramaturg, esejista a překladatel Karel Kraus po válce působil krátce jako dramaturg Divadla na Vinohradech, v letech 1956-1961, kdy činohru vedl Otomar Krejča, pak zastával stejnou pozici i v Národním divadle. S Krejčou poté zakládali slavné Divadlo za branou, kam se vrátil na pět let po jeho obnovení po roce 1989. Podepsal Chartu 77, od roku 1986 redigoval samizdatovou revui O divadle.
Podle poroty, v níž zasedla mimo jiné teatroložka Eva Stehlíková nebo předseda Asociace profesionálních divadel ČR Jan Burian, bylo u Krause oceněno jeho dramaturgické a teoretické dílo. Na divadelní scénu přivedl nové autory, kteří do té doby dramata nepsali, jako Františka Hrubína, Milana Kunderu nebo Josefa Topola.
HUDBA
Bohaté skladatelské dílo sedmaosmdesátiletého Ilji Hurníka čítá opery, balety či symfonické skladby. Jako výborný klavírista zkomponoval i řadu skladeb pro tento nástroj. Vyzdvihována je také jeho pedagogická činnost.
ARCHITEKTURA
Jednaosmdesátiletá Alena Šrámková patří k nevýraznějším osobnostem české architektury. Od 70. let minulého století zrealizovala řadu zajímavých počinů, které charakterizuje hlavně střídmost až minimalismus. Mezi nejznámější z nich patří slavná postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku či odbavovací hala Hlavního nádraží.
Členka poroty Irena Fialová si posteskla, že architektonická obec zatím málo ví o tom, že se udílí samostatná cena pro architekty. Až do roku 2009, kdy byla udělena poprvé, se totiž architekti oceňovali v rámci výtvarných kategorií. Nominací bylo proto mnohem méně než u jiných kategorií. Letos byly čtyři, zatímco u literárních bylo asi 30 nominací.
Loni získal Státní cenu za literaturu spisovatel Zdeněk Rotrekl a za překlad Miroslav Jindra. Cenu za přínos v oblasti divadla dostal loni Ivan Vyskočil, Milan Slavický za hudební tvorbu a Vladimír Kopecký za výtvarné umění. První držitelkou ceny za architekturu se vloni stala Eva Jiřičná.
