Praha
Střecha Lucerny se nastálo otevře veřejnosti

Obyvatelé a návštěvníci Prahy mohou od neděle každou neděli a pondělí navštívit unikátní prostory střechy paláce Lucerny v pražské Štěpánské ulici. Stane se tak symbolicky po 110 letech od dokončení první části multifunkční budovy. Kromě nevšedních výhledů na centrum hlavního města si mohou návštěvníci prohlédnout výstavu Jak Lucerna povznesla velkoměstský ráz Prahy, která pojednává o rodině Havlů a jejich budování secesního paláce. Otevřeno bude od 15.00 do setmění až do konce října.

Střecha Lucerny se podle organizátorů promění v otevřenou zahradu složenou z pěti částí: jedlá, hmyzí, ptačí, léčivá a party. Provozovatel prostoru Ondřej Kobza si přeje, aby si lidé kousek od rušného Václavského náměstí připadali jako uprostřed přírody. Chystá také přednášky o tom, co a jak se dá ve městě pěstovat, lekce jógy, koncerty a další doprovodný program. Střecha se otevřela veřejnosti už v minulosti, ale vždy jen krátkodobě.

Palác Lucerna mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil na začátku minulého století Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Stavitel pro budovu použil unikátní, tehdy ještě málo využívanou železobetonovou konstrukci, jež umožnila největší sál umístit tři patra pod zem. Secesní multifunkční palác byl na svou dobu unikátním komplexem, zahrnujícím obchody, kino, kavárnu, bar, byty, ale i první pražský jídelní automat, první pražskou obchodní pasáž a velký společenský sál. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v tehdejší Praze, pořádaly se zde i utkání v boxu či zápasu. Velký sál Lucerny pro zhruba 4000 sedících diváků hostil a dodnes hostí nejvýznačnější tuzemské umělce, ale i maturitní plesy. V sále, který nemá příliš dobrou akustiku ani větrání, vystupovala i řada zahraničních hostů, například Josephina Bakerová či Louis Armstrong.

Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové, která palác postupně rekonstruuje a snaží se ho oživit. Jedním z projektů je právě komunitní zahrada na střeše a její otevření veřejnosti.