Dvoudílný film Rašín pojednávající o konci Rakouska-Uherska a vzniku samostatného Československa ukazuje osudy Aloise Rašína a také Karla Kramáře. Snímek mimo jiné zobrazuje názorové rozdíly mezi českými politiky působícími během první světové války v bývalém Rakousku-Uhersku a Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem, kteří působili v zahraničí. Film scenáristy a režiséra Jiřího Svobody uvede Česká televize (ČT) 14. a 21. října.
Snímek začíná scénou, kdy byl Rašín, první československý ministr financí a funkcionář Československé národní demokracie, smrtelně zraněn při atentátu v roce 1923.
"Rašín byl osobnost, jakou jsme podle od té doby v dějinách neměli. To, že ho někteří lidé neměli rádi, bylo dáno tím, že na sebe bral odpovědnost za rozhodnutí, která udělal. A nenechal je rozmělňovat tím, že by do nich mluvilo mnoho lidí," řekl Svoboda. "Byl ministrem financí jen šest měsíců v roce 1919 a za tu dobu dokázal provést odluku měny, což byl v té době famózní krok. Protože jinak by Československo podobně jako Rakousko a Německo postihla hyperinflace. Pravdou je, že to prováděl autokraticky," dodal.
Rašín se do historie zapsal také tím, že napsal text prvního zákona nově vzniklého státu. V příběhu se Kramář a Rašín názorově střetávají, přesto se sejdou v jedné cele rakousko-uherské věznice a nakonec i ve vládě nově vzniklé republiky.
Rašína hraje Ondřej Vetchý, do role ministerského předsedy Kramáře byl obsazen Miroslav Donutil. "Kdyby takový člověk, jako byl Alois Rašín, byl dnes v jakékoliv instituci a měl možnost tu instituci spoluvytvářet a spolurozhodovat o ní, tak jsem si naprosto jistý, že by se v ní neztratil ani jeden špendlík a žádný tendr by nevyvolal pochybnosti," řekl Vetchý.
Film rekonstruuje Rašínův život na základě deníků jeho manželky. Svoboda byl v kontaktu s Rašínovou pravnučkou Karolinou Breitenmoser-Stransky, která žije ve Švýcarsku. Ta mu poskytla cenné dokumenty a na několik hodin mu půjčila i deník Rašínovy manželky. Režisér Svoboda už před mnoha lety natočil v cyklu kriminálních případů hraný dokument o atentátu na Rašína.
"S Rašínem pana Svobodu spojuje i atentát, i když v jeho případě se to nepovedlo," připomněl ředitel vývoje nových pořadů ČT a kreativní producent filmu Jan Maxa. V prosinci 1992 Svobodu, tehdejšího předsedu KSČM, napadl a vážně zranil neznámý útočník s karnevalovou maskou na obličeji. Pobodal také jeho dceru, která otce bránila.
