Rada pro rozhlasové a televizní a vysílání udělila minulý týden České televizi čtvrtmilionovou pokutu za pořad, který říká, že komunistický totalitní režim byl zločinný, a kritizuje, že jeho symboly přesto žijí dál. Bez jednoho se zřejmě budeme muset do budoucna obejít: buď bez podobných pořadů, nebo bez Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
"Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uložila provozovateli vysílání Česká televize pokutu ve výši 250 000,- Kč za porušení § 31 odst. 2 zákona č . 231/2001 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 20. února 2008 ve 20:00 hodin na programu ČT2 odvysílal pořad Ta naše povaha česká s podtitulem Srp, kladivo a 'haknkrajc', ve kterém nebyl dán prostor k vyjádření osobám s opačným názorem na otázku používání komunistické symboliky a legality komunistické strany, čímž došlo k porušení povinnosti poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů," zní oficiální zpráva.
Dotčený pořad je stále k vidění na webu v archivu České televize. Cyklus Ta naše povaha česká osciluje na hranici publicistiky a dokumentu, zabývá se často kontroverzními tématy a jako celek patří k tomu nejlepšímu, co lze v programu České televize najít. Díl Srp, kladivo a 'haknkrajc' není dokonalý. Jeho skladba je poněkud kostrbatá a chvílemi honí příliš mnoho zajíců. "Sarkasticky" použitý hudební motiv zdeformované Internacionály je vážně trapný. Hlavní sdělení dokumentu je nicméně vcelku jasné a jednoduše pochopitelné: srp a kladivo jakožto symbol komunismu se mohou dotýkat cítění mnoha lidí podobně jako svastika coby symbol nacismu.
V dokumentu hovoří lidé, kteří na základě svých zkušeností či své odbornosti konstatují obecně známá a akceptovaná fakta. Že komunistický režim byl protiprávní a zanechal po sobě obrovské množství lidských obětí. Že totalita, v jejímž čele stála komunistická strana, která svou 'vedoucí úlohu' dokonce troufale vetkla do ústavy, měla prokazatelně ve znaku srp a kladivo. A někteří pak připomínají, že hlásí-li se dnešní komunisté k Leninovi, hlásí se logicky také k programu násilí, který po sobě Lenin v písemné, a tedy snadno doložitelné formě zanechal.
Radě pro televizní a rozhlasové vysílání v pořadu chyběl někdo, kdo by řekl, že to není pravda.
Aby nedošlo k mýlce: nikdo v dokumentu neprohlašuje, že komunisté kradou psy nebo mají špinavé uši. Nejde o nic osobního. Jde skutečně čistě o pojmenování ideologie totalitního režimu, o jehož zločinnosti stále ještě hovoří i zákon. Pro Radu pro televizní a rozhlasové vysílání je to ale příliš silná káva. Samozřejmě, že si lze představit, že by v podobném dokumentu obhájce komunistických symbolů vystoupil. (Otázka je, zda by pak pořad neměl dostat pokutu za šíření ideologie směřující k potlačování lidských práv.) Na druhé straně nejde o zpravodajství a požadavek na vyváženost tu působí skutečně jen jako hůl na psa, kterého chce Rada přetáhnout.
Čím se vyvažují fakta?
Dokument, vysílaný ve svobodném prostředí, má přece právo vyjádřit názor. A v tomto případě jde navíc pouze o "názor", že zlo je zlé. Co bude výsledkem úkonu Rady pro televizní a rozhlasové vysílání, je nasnadě: už tak dost bojácná Česká televize si napříště dvakrát rozmyslí, než bude o komunistech říkat něco nelichotivého. V lepším případě takové obvinění důkladně "vyváží", v horším podobné pořady prostě nebude točit raději vůbec. Nikdo tak už nebude ve veřejném prostoru připomínat to, co je většině lidí beztak celkem lhostejné, a jediní, kdo budou svědomitě, drobnou prací a "vyvažováním" historických faktů pomalu přemalovávat obraz minulosti, budou komunisté.
Rozhodnutí Rady pokutovat tento pořad je špatné, dokonce i kdyby snad nebylo vedeno sympatiemi ke komunistům či obavami z nich, ale skutečně pouhou úřednickou důležitostí a hnidopištvím. Z televizního vysílání se díky podobným zákrokům stane beztvará kaše, v níž každý názor bude rozmělněn a neutralizován. Dovedeno k absurditě (nebo snad ani ne?) - do pořadu Cesty víry bude nutno pokaždé přizvat hosta, který podotkne, že podle něho bůh rozhodně neexistuje. Do pořadů o vaření, kde se budou připravovat pokrmy z masa, bude muset být angažován zástupce vegetariánů, aby připomněl, že němé tváře si takový osud nezaslouží. Bude muset být po každém dílu seriálu Zdivočelá země odvysílán díl Nejmladšího z rodu Hamrů? A nakonec by možná mohl třeba i do pořadu Na stopě pravidelně docházet zástupce galérky a korigovat vyjádření policistů.
Nebezpečná vykopávka
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je podle oficiální definice úřad, který "vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a dohlíží na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání, dbá na jeho obsahovou nezávislost".
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání samozřejmě nekontroluje jen veřejnoprávní média, zabývá se třeba také tím, zda Nova neohrozila nevinnou českou mládež, když v sérii Soukromé pasti před dvadvacátou hodinou ukázala prostitutku. Čím dál zřetelněji tato Rada svou činností dokazuje, že je anachronickým úkazem, živoucí vykopávkou z dob, kdy v televizním vysílání vládl monopol několika kanálů, jejichž obsah si stát přál po všech stránkách kontrolovat. I to bylo na pováženou. Ovšem dnes, v situaci dramaticky rostoucí nabídky zahraničních i domácích programů a rozmachu internetu, v době, kdy televizní vysílání ztratilo svou výlučnost i moc ovlivňovat a stalo se běžným zbožím, je podobný orgán směšný. Stejně jako by byl (hrozivě) směšný orgán pro posuzování obsahu vydávaných knih, novin a časopisů.
Veřejnoprávní média, u nichž je zákonné vymezení povinností nezbytné, mají své vlastní dozorčí orgány. Další rozhodování o kvalitě a "správnosti" obsahu televizního vysílání, ať už si to zdejší zákonodárci přiznají dříve či později, zůstane v budoucnu jedině na publiku. Zodpovědnost za program pro své děti musejí převzít rodiče (nebo to snad nezní rozumně?). Porušení práva v televizním vysílání nechť poškození (či domněle poškození) reklamují u soudu, případné porušení trestního zákona ať stíhá policie. Vysílací rada je v tomto ohledu zbytečná, ba škodlivá.
