Jeho práce jsou podle něho vždycky víc než uměním. "Ale vždycky to je umění. Jsem umělec a stále se zajímám o životní podmínky lidí, o život," řekl čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej, který v Praze představil své nové dílo na téma migrace.
"Česká republika je bohužel v současné politické situaci příliš konzervativní. Není to ale jen Praha, vidíme celý Západ, velké země, chovají se sice trochu jinak, ale k uprchlíkům mají stejný vztah," řekl.
"Myslím, že je pravý čas vytvářet díla, jako je tohle moje, aby se generovalo víc pozornosti k uprchlíkům. Musíme více diskutovat o našich vlastních pozicích, mluvit o tom, co se skutečně na světě děje," říká umělec, který v uplynulých dvou letech procestoval mnohá místa na celém světě, kde uprchlíci žijí.
Jeho naddimenzovaný nafukovací člun přeplněný lidmi, který visí ve Veletržním paláci, je v současném umění nadmíru popisným projevem - na první pohled je každému zřejmé, co dílo vyjadřuje. Dnešní vizuální umění ale často pracuje pouze s náznakem, na diváka je někdy příliš náročné, vyžaduje od něj velkou míru vhledu, často i znalostí a zkušeností. "Současné umění není nikdy současné, bez vývoje. Současné umění se od počátku snaží redefinovat naši estetiku, redefinovat naše porozumění světu. To, co já dělám, je nová definice naší estetiky, morálky a filozofie," říká k podobě svého díla. Dodává, že vždycky mu jde o to, aby lidé jeho dílu rozuměli, zajímá ho, jak na ně reagují.
Také o své přípravě člunu pro Velkou dvoranu Veletržního paláce začal záhy po svém příjezdu do Prahy informovat na sociálních sítích, a zcela tak naboural snahu NG utajit podobu díla vytvořeného speciálně pro ni do dnešní vernisáže. Je také známý svým velkým angažmá v těchto médiích, ochotně se s každým vyfotografuje - zmáčknutí spouště na mobilním telefonu rukou Aj Wej-weje má pro fanoušky hodnotu dřívějšího autogramu.
Vedle migrace je jeho největším současným tématem život sám o sobě. "Navštívil jsme přes 40 táborů ve 20 zemích, mluvil jsme se stovkami lidí a zjistil jsem, že bych měl být jejich hlasem. Mohu být zároveň umělcem a zároveň mluvit za ně, za lidi, kteří nejsou slyšet, kteří jako by měli být zapomenuti," řekl.
