Mrakodrapy, nádraží, květiny i ulity vždy ve fascinující a maximálně jednoduché formě. Takové jsou slavné fotografie Andrease Feiningera, nestora umělecké fotografie, který by se letos dožil 105 let. Až do října bude v pražském Domě U kamenného zvonu k vidění retrospektiva jeho díla. "Fotografie čili jazyk vidění je mým vyjadřovacím prostředkem. To, že buduje most přes úskalí jazyka a písemného projevu, z ní činí ideální médium globálního dorozumění," napsal Feininger.
Tvorbě Andrease Feiningera dominuje dvojice stěžejních témat: zobrazování velkoměstské krajiny a náměty převzaté z přírody. Architektura a život města, jež si zvolil pro život, New Yorku, pro něho byly po celá dlouhá léta trvalým zdrojem okouzlení. Panorama Manhattanu, mrakodrapy, mosty a trati nadúrovňové dráhy se v atmosférou nabitých obrazech tvořících svorník jeho díla opakují s železnou pravidelností.
Se stejným nadšením ovšem tvořil i své přírodní studie. Jeho detailně prokreslené obrazy hmyzu, květin, ulit, dřeva a minerálů propůjčují tvarům vyskytujícím se v přírodě, jež nás obklopuje, vlastnosti sochařských výtvorů. Díky strohé kompozici jeho fotografií v nich tento mikrokosmos nabývá monumentálních proporcí.
Andreas Feininger se narodil 27. prosince 1906 v Paříži jako nejstarší syn slavného amerického malíře Lyonela Feiningera. Byl příslušníkem generace umělců, kteří v letech po první světové válce objevili fotografii jako uměleckou disciplínu. Ve svých knihách nejednou píše, že základními
principy umění fotografa tvořícího na mistrovské úrovni jsou konkrétnost, jednoduchost a uspořádanost, přičemž Feininger dokázal snad lépe než prakticky kterýkoli jiný fotograf propojit obsah svých obrazů s přísně formálními kritérii, jakými jsou například perspektiva či kompozice.
Po létech studií a vypuknutí druhé světové války přesídlil Feininger do New Yorku. Jeho snímky americké metropole, pořízené krátce po příjezdu, se zařadily mezi klasická díla dějin fotografie. V roce 1943 byl jmenován obrazovým redaktorem časopisu Life. Bezmála dvě desetiletí tu působil jako jeden z členů slavné skupiny fotografů, díky nimž získal zmíněný časopis pověst průkopníka soudobé fotoreportáže. Po odchodu z redakce Life v roce 1962 publikoval řadu učebnic fotografie, z nichž se od té doby staly základní práce v tomto oboru.
Koncem 80. let minulého století zanechal Andreas Feininger fotografování a věnoval se archivaci svého díla. Zemřel v New Yorku 18. února 1999 ve věku 92 let.










