Jako před 300 lety
Barokní areál získá celistvou podobu dle plánů stavitele Santiniho

Neobvyklý projekt dostavby barokního areálu začal v Mariánské Týnici na severním Plzeňsku. Plzeňský kraj, který zřizuje zdejší Muzeum severního Plzeňska, díky dotaci z Integrovaného regionálního operačního programu, dostaví za 50 milionů korun za necelé tři roky východní ambit a kaple tak, jak to před 300 lety plánoval barokní stavitel areálu Jan Blažej Santini.

Původní Santiniho plány počítaly s tím, že celý areál bude mít čtyři části - kostel, vedle něj dva symetrické ambity s osmi rohovými kaplemi a proboštství. Východní ambit ale nebyl nikdy dostavěn. Tvoří ho kaple Obětování Páně a sv. Albericha, která byla dostavěna zhruba před pěti lety na barokních troskách. Nyní se kromě ambitu dostaví ještě rohové kaple Navštívení Páně a sv. Humbeliny, kaple Vzkříšení Páně a sv. Luitgardy a kaple Nanebevzetí Panny Marie a sv. Amadea. Podle ideálního Santiniho konceptu patřilo k poutnímu místu Mariánské Týnici sedm kaplí zasvěcených sedmi radostem Panny Marie a osmá kaple Nanebevzetí Panny Marie.

Emeritní biskup František Radkovský požehnal v poutním kostele symbolicky před sobotním církevním svátkem Zvěstování Panny Marie tři základní kameny budoucích mariánských kaplí.

"Mariánská Týnice jako architektonický solitér je díky Santiniho projektu přední barokní památkou Plzeňského kraje. K celkovému dokončení rekonstrukce zbývá poslední krok, a to uzavření celého areálu proponovaným východním ambitem," řekla ředitelka muzea Irena Bukačová. Celý areál se logicky uzavře, což pomůže z estetického i bezpečnostního hlediska. Východní ambit naváže na kapli Obětování Páně a propojí dosavadní části již ohraničeného pozemku. "Celková koncepce obnovy Santiniho projektu bude jedinečnou ukázkou celistvosti barokního areálu, jeho smysluplné a památkově hodnotné a jedinečné obnovy, která nemá v českých zemích obdobu," dodala Bukačová. Dostavba má být hotová v roce 2019.

Mariánskou Týnici u Kralovic, asi 35 kilometrů severně od Plzně, dal vybudovat plaský klášter v letech 1711 až 1768. Od zrušení kláštera v roce 1785 se pro areál nenašlo využití a postupně chátral, na začátku 20. století to byla téměř ruina. V roce 1920 se zřítila kupole kostela. Stavbu zachránilo od roku 1952 zřízení muzea v proboštství. V roce 1993 začala velká památková obnova. Na rekonstrukci kupole, věží, střech, kaplí, ambitu a výzdoby i exteriéru šlo od té doby kolem 40 milionů korun.