Německo
Berlínská výstava připomíná Slovenské národní povstání
24.09.2016 15:30
Vůbec první německá výstava připomínající Slovenské národní povstání začala tento týden v Berlíně. Jednu z nejslavnějších kapitol slovenských dějin bude zájemcům v Památníku německého odporu přibližovat až do poloviny ledna příštího roku.
Výstava, která se vešla do dvou menších místností památníku v centru německé metropole, připomíná širší kontext Slovenského národního povstání, jakým bylo rozbití Československa v předvečer druhé světové války nebo přijetí protižidovských zákonů na území s nacistickým režimem kolaborujícího Slovenského státu, nezapomíná ale ani na příběhy jednotlivců.
Vedle budoucího prezidenta Československa Gustáva Husáka, který byl jednou z vůdčích osobností povstání, je to třeba osud Havivy Reikové. Ta se v roce 1914 narodila do chudé slovenské židovské rodiny a už od mladých let se politicky angažovala. Ve 30. letech se žena, která vyrůstala v Banské Bystrici, zapojila do československého sionistického hnutí, které usilovalo o založení samostatného židovského státu.
Po rozbití Československa se Reikové podařilo v prosinci 1939 dostat do Palestiny, kde se přidala k poolovojenské židovské organizaci Hagana. Zde si ji o tři roky později vyhlídli britští tajní agenti, kteří hledali spolupracovníky se znalostí středoevropského prostředí. Reiková podstoupila vojenský výcvik a 17. září 1944 byla letecky vysazena na Slovensku.
Organizovala záchranné akce
Na území ovládaném od začátku Slovenského národního povstání 29. srpna 1944 povstalci organizovala spolu se čtveřicí členů své skupiny záchranou akci pro slovenské Židy. Podílela se také na vyškolení skupiny židovských partyzánů. Po definitivní porážce Slovenského národního povstání 27. října 1944 se Reiková stáhla do slovenských hor, kde s druhy chránila na čtyři desítky židovských uprchlíků. Jejich tábor ale objevili nacisté a poslední říjnový den ho dobyli.
Reikovou spolu s 250 dalšími Židy nacisté popravili 20. listopadu 1944 poblíž Banské Bystrice. Bylo jí třicet let. Po skončení druhé světové války byly její ostatky převezeny do Prahy a v roce 1952 na vojenský hřbitov v Jeruzalémě.
Podobných osudů berlínská výstava, kterou doprovází četné fotografie, připomíná několik. Nezapomíná ani na roli německé menšiny během povstání nebo tvrdou odvedu nacistů po jeho porážce.
Slovenské národní povstání představovalo jednu z největších ozbrojených odbojových akcí druhé světové války. V prvních dnech ovládali povstalci, k nimž se připojilo až 12 tisíc partyzánů, území, na němž žilo 1,7 milionu lidí. Rychle však začali ztrácet. Přestože z vojenského hlediska skončilo povstání porážkou, mělo nezanedbatelný vliv na poválečný osud země, neboť se díky němu Bratislava zařadila mezi členy vítězné protinacistické koalice.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.