V Domě u Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí Galerie hl. m. Prahy představuje novou uměleckou generaci. Mísí se tu koncept, komiks i street art.
V pořadí sedmé Bienále mladého umění se oproti předchozím ročníkům nesoustředí na společné téma, ale pátrá po výrazných mladých tvůrcích z generace, která přišla po Jánu Mančuškovi a Kateřině Šedé. Starou gardu zastupují Rafani, jejichž nasazení je ostatně řadí spíš k mladším umělcům. Dál se tu představují např. Dominik Lang, Pavla Sceránková, Jiří Thýn, Vasil Artamonov nebo Toy_box.
Výstavy se účastní dvacet umělců. Někteří z nich už za sebou mají řadu úspěchů, jiní zatím moc nevystavovali a pro širší veřejnost jsou skoro neznámí. Řada z nich dosud studuje. Kromě věku je spojuje i větší šíře autorských přístupů. Vyjma konceptu se tu objevují i příznivci komiksu, street artu a technického obrazu, zatímco na malbu nebo sochu v klasickém slova smyslu divák nenarazí. Také tradiční hegemonie AVU je tu narušena, objevují se tu i studenti a absolventi VŠUP, brněnské FaVU a poprvé ve větším množství i FAMU. Ne nadarmo tam kurátor výstavy Tomáš Pospiszyl učí.
"Mladí umělci sami sebe nevnímají jako příslušníky jediné společné komunity," říká kurátor. "Jejich svět je rozrůzněn v řadu drobnějších společenství. Přes tuto rozmanitost je nepřehlédnutelným znakem současného mladého umění tendence ke kolektivním projektům. Umělci již nepracují v osamělosti ateliéru, ale svá díla často realizují ve spolupráci s ostatními tvůrci nebo za přispění veřejnosti či diváků, již se tak stávají jejich spoluautory. Některá díla vypadají, jako by jejich autoři jejich prostřednictvím vedli deník, jiná připomínají blog nebo další způsoby komunikace éry internetu a sociálních sítí. Současní mladí umělci jsou kosmopolitní, ale současně velmi vnímaví k tomu, co se děje bezprostředně kolem nich. Nepřekvapí, že dalším spojujícím prvkem je zájem o sociální otázky."
Diváci se mají na co těšit. Různorodost a svižnost vyjádření, stejně jako netypický úhel pohledu dávají záruku různobarevnosti expozice, která rozhodně nenudí těžkopádnou hloubavostí a akademismem. Právě těsné sepětí s realitou umění po delší době posunuje směrem k lidem, ať už jde o fotografický cyklus nestandardních rodinným svazků, "humanizaci" veřejného prostoru Prahy prostřednictvím řady happeningů netypickou citovou investici do Temelína nebo osobní boj s Alzheimerovou chorobou i společenským zapomínáním pomocí videokamery. Osobní příběhy tady hrají stejně důležitou roli jako symboly, ale nejdůležitější je zájem o okolní svět.
Bienále mladého umění Zvon 2010 začíná ve středu 30. června a trvá do 3. října.
Foto: GHMP
