Pět století po smrti Hieronyma Bosche působí jeho malby stále velmi moderně. Madridské Museo del Prado nyní představuje dílo slavného holandského "praotce surrealistů" na jeho největší výstavě v historii.
Na konci románu spisovatel zpravidla odhalí záhadu. V tomto případě ji umělec odhalit nehodlá. Chce, abyste zůstali součástí záhady, říká o Boschově úchvatném triptychu Zahrada pozemských rozkoší spisovatel Salman Rushdie. Od smrti malíře snových světů plných skrytých podobenství a prapodivných tvorů letos uplynulo půl tisíciletí. A pokud byla letošní výstava v Boschově rodném městě označována za výstavu století, nová přehlídka v madridském Pradu je minimálně výstavou pěti století. Má to ostatně i v názvu. A slavnostně ji zahájili španělský král Felipe VI. s manželkou Letizií a bývalou nizozemskou královnou Beatrix.
Většina děl pohromadě
"V Madridu spatří návštěvníci poprvé v historii na jedné výstavě skoro všechny Boschovy oltářní triptychy i samostatné desky z četných světových sbírek," říká profesor Ladislav Daniel, odborník na Boschovo dílo z Univerzity Karlovy v Praze. Na mysli má především zmiňovanou Zahradu pozemských rozkoší, alegorický Vůz sena a okouzlující Klanění tří králů, čtyři Vize onoho světa z benátského Dóžecího paláce, lisabonské bizarní Pokušení sv. Antonína nebo hravou Loď bláznů z pařížského Louvru. A také další díla z Londýna, Berlína, Rotterdamu, New Yorku či Washingtonu.
Madridská expozice zpřístupňuje na jednom místě tři čtvrtiny malířovy dosud známé tvorby. Celkem je tu vystaveno 25 jeho originálů, devět dílenských prací a dalších 65 děl napodobitelů a následovníků. Vidět to vše znovu pohromadě se už pravděpodobně nikomu nepoštěstí.
"Výstava představuje i řadu deskových obrazů prozkoumaných sofistikovanými technologiemi a nově a pečlivě restaurovaných, například triptych Klanění tří králů, Pokušení sv. Antonína nebo Zahradu pozemských rozkoší i průběh jejich restaurování," oceňuje Daniel. Naopak tři významná umělcova díla v expozici chybějí, protože kvůli svému stavu nemohou být převážena. Jde o triptychy Poslední soud a Oltářní obraz s poustevníky uložené ve Vídni a Ukřižování umístěné v Bruselu.
Praotec surrealistů
El Bosco, jak holandského renesančního malíře nazývají ve Španělsku, ve svých obrazech zhmotnil svébytné vidění světa, které by málokdo datoval do doby vzniku knihtisku. Jeho plátna jsou plná imaginárních tvorů představujících často lidské úchylky. Ne náhodou bývá Bosch nazýván praotcem surrealistů. Jeho obrazy lze vidět mnohokrát a pokaždé přitom na nich objevovat nové detaily.
"Způsob, jakým propůjčil formu tradičním náboženským příběhům, byl úplně nový a dosud nezopakovaný. Když se lidé na jeho malby zadívají dnes, stále působí velmi moderně," vysvětluje zájem o umělcovo dílo nizozemský odborník Reindert Falkenburg. Fascinace sny, které Boschovy malby připomínají, byla podle něho stejná na přelomu 15. a 16. století jako dnes.
Právě díky svým záhadným snovým fantaziím se Bosch (vlastním jménem Jheronimus van Aken) stal jedním z nejpodivuhodnějších mistrů nizozemské renesance. Narodil se kolem roku 1450 a až do smrti v roce 1516 žil jako měšťan a vážený umělec v obci 's-Hertogenbosch, pod jejímž zkráceným jménem je dnes také znám. Během života vytvořil mnoho deskových oltářních obrazů do nizozemských kostelů i alegorií a podobenství přeplněných náboženskými a esoterickými významy a určených zřejmě především do šlechtického a panovnického soukromí.
Boschovo dílo zůstává stále opředeno tajemstvím. "O jeho životě nevíme stále ještě dost, abychom navzdory četným dosavadním interpretacím dokázali zcela pochopit tajemné významy jeho dodnes aktuálního díla s morálními výzvami globálního dosahu," říká Daniel.
V nejodvážnějších výkladech bývají podle něho malíři hlubokého teologického a filozofického vzdělání připisovány i pokusy s omamnými látkami nebo vztahy se sektou adamitů. Střízlivější interpretace jeho obrazů mluví o inspiraci pitoreskními detaily iluminací, středověkými rukopisy nebo chrliči na opěrném systému katedrál.
Spolu s výstavou byl uveden i nový dokument Bosch: Zahrada snů, který má přijít i do českých kin. Vystupují v něm například spisovatelé Orhan Pamuk a Salman Rushdie, filozof Michel Onfray, skladatel a pianista Ludovico Einaudi a třicítka dalších osobností světové kultury.
