Bruselský sen se zítra pokusí zhmotnit v Praze
12.05.2008 11:30 Původní zpráva
Na výstavě Bruselský sen, která začíná zítra v Městské knihovně a poté se přesune do Brna, si budou moci návštěvníci díky velkoformátovým fotografiím, filmům, skicám, modelům a stylizovaným obytným interiérům živě představit atmosféru mimořádně úspěšného Československého pavilonu na Expu´58 v Bruselu.
Divák absolvuje imaginární procházku pavilonem, vystavené exponáty - široce je zastoupena sekce skla, porcelánu a textilu ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea - doprovodí velkoplošné záběry z bruselské expozice, zopakována bude i atraktivní scénografie s kontrasty světla a tmy, která emotivně dotvářela instalaci a přispěla k tomu, že byl Československý pavilon oceněn hlavní cenou Zlatou hvězdou. Archivní materiály přiblíží novátorskou, od historických reminiscencí oproštěnou, ocelovou konstrukci pavilonu a přilehlé restaurace architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného.
Jeden den v Československu
Úspěch expozice, která sledovala jednotící téma "Jeden den v Československu" s podsekcemi Práce, Kultura, Odpočinek spočíval ve scénáři, na kterém se podíleli význační architekti, výtvarníci a scénografové. "Harmonickou spolupráci napříč sociálními vrstvami" reprezentovalo v hojné míře užité umění, přičemž nejoriginálnější byla expozice skla. Některé exponáty měly však svou monumentalitou mnohem blíže k volnému umění, jako například šestimetrová vitráž Jana Kotíka (na výstavě bude k vidění zachovaný model a skica), jejíž výjimečnost spočívala i ve zvolené abstraktní formě, která byla v tehdejším oficiálním volném umění nemyslitelná. Autory dalších skleněných objektů byli dnes již legendy autorského skla Stanislav Libeňský, Jaroslava Brychtová či Josef Kaplický.
Samostatným fenoménem, který na Expu vzbudil asi největší pozornost, se staly „asociativní obrázky" Laterny magiky režiséra Alfreda Radoka, jeho bratra Emila Radoka a scénografa Josefa Svobody, které bychom dnes označili za multimediální umění. V Městské knihovně poběží ukázka představení s hudebním intermezzem Jiřího Šlitra.
Okouzlení plastem
Druhá část výstavy je věnována samotnému fenoménu bruselského stylu a životnímu stylu v Československu na přelomu 50. a 60. let. Termín "bruselský styl" je českým specifikem a poprvé se objevil až kolem roku 1960 v mírně pejorativním významu. Označoval dobové, příliš dekorované interiéry s typickou sestavou sektorového nábytku, miskovitě prohnutými skořepinovými křesly a oblými trojnohými stolky, geometrickým dekorem pojednanými koberci a svítidly, které se hojně rozšířily právě po Expu´58. Nástup stylu úzce souvisel s expanzí nových materiálů, především plastu. Ve světě se ale tento trend, součást hnutí mezinárodní moderny, objevil již po druhé světové válce.
Úspěch výstavy v Bruselu byl důležitým impulsem také pro důkladnější propojování práce výtvarníků a výroby, dnes nedostižný luxus, kterému se věnoval Ústav bytové a oděvní kultury (ÚBOK), kde svého času působil i teoretik Jindřich Chalupecký.
V posledních deseti letech jsou artefakty "bruselu", typické svými oblými až kosmickými tvary, pastelovými barvami a lehkými materiály, žádaným artiklem ve starožitnictvích a na aukcích, inspiraci skýtají i současným designérům. Mezi nejvíce obdivované patří porcelánové servisy Jaroslava Ježka a Jaroslava Jetmara či technicistní design Otakara Diblíka, který se díky úspěchu svého luxusní autokaru typu "vajíčko" na Expu stal designérem Tatry Kopřivnice. Každý den pak můžeme tento typ estetiky stále ještě zakoušet díky laminátovým červeným a šedivým sedačkám při jízdě pražskou tramvají typu T3.
Předvést možnosti socialismu
Při pomyslné procházce Československým pavilonem narazíme nejen na umělecké formy, ale také na všudypřítomný ideologický podtón. Expo´58 bylo první mezinárodní výstavou, která umožnila setkání studenou válkou rozděleného západu a východu. Oba tábory se tak chtěly ukázat v tom nejlepším světle.
Množství dosud neznámých dokumentů o naší účasti na Expu bude možné čerpat ze zatím nezpracovaného a tedy nepřístupného archivu Československé obchodní komory, který je uložen v Národním archivu.
Foto: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.