Slavná síň v centru Prahy má nového nájemce. Kolem výsledků konkurzu se však strhnul poprask. Bude ze Špálovky síň s náročným mezinárodním programem, nebo ji pohřbí privatizace?
„Špálovkou" se za sedm desetiletí její existence valily české výtvarné dějiny. V posledních čtyřech letech byla otevřena především uměleckým manažerům, kteří si dokázali sehnat finance na pronájem. Arogance, se kterou se síně zhostila Nadace Český fond umění, a její rezignace na smysluplný výstavní program odradila návštěvníky a stala se osinou dráždící zdejší výtvarnou obec.
Letos správce prostor, Bytový podnik Prahy 1, vypsal konkurz na nového nájemce, který by skomírající síni vrátil důstojnou náplň. Opět kdekoho popudil, o provozovateli nekomerční galerie měla totiž rozhodnout výše nabízeného nájmu. Po protestech odborné veřejnosti radní sestavili komisi, v níž vedle úředníků zasedli historici umění i architektury, pracovník ministerstva kultury a galeristka.
Z pěti uchazečů se ve finále utkali dva. Projekt sdružení Artlab chtěl mapovat i integrovat domácí scénu, návrh předložený reklamní agenturou Semma stál na provokativní vizi nabízející konfrontaci s mezinárodním děním. „Zbylé projekty byly komerčně zaměřené nebo zúžené na jediné médium. Špálovka by však měla pokrývat celé spektrum výtvarné scény," soudí kunsthistorik Jiří Ševčík.
Na srpnovém zasedání výběrová komise (dva ze čtyř přizvaných nezávislých odborníků se jednání neúčastnili) sedmi hlasy ku pěti doporučila záměr Artlabu. Přesto se úředníci rozhodli smlouvu uzavřít se sdružením Semma. „Nešlo o regulérní výběrové řízení, hlas odborné veřejnosti byl pouze poradní. Přesvědčil nás projekt, který nabízí pevné finanční krytí," argumentuje místostarosta Prahy 1 Daniel Hodek.
Semma sice nepředložila výstavní rozpočet, ale nabídla dvoumilionovou investici do stavební rekonstrukce galerie. To vzbuzuje obavy, zda investora nezajímá spíš nemovitost s atraktivní adresou než provoz galerie, navíc dle předloženého programu ekonomicky mimořádně náročný. Ambiciózní výstavní plán plní jména světového zvuku, zatím negarantovaná. Jen pojistky na díla Damiena Hirsta, proslulého žralokem naloženým ve formaldehydu, se vyšplhají na desítky milionů korun. "Takto postavený program je ovšem divácky atraktivnější a smysluplnější než noření se do uzavřeného světa domácích kurátorů, které nabídla konkurence," míní autor koncepce, výtvarník Pavel Humhal. Výstavami chce pátrat po smyslu umění v konzumní společnosti a ohledávat provokativní hraniční území, třeba vztahy umění a reklamy, fenomén reality show či sexu jako nástroje moci.
Program sdružení Artlab (tvoří jej umělci Milan Salák, Jan Kadlec, Jiří David a společnost Herbita, obchodující s bio-produkty, která pro pár českých umělců zorganizovala tour po Austrálii či USA) navazuje na prestiž galerie české avantgardy. Zacílil na domácí scénu, hlavně na tvorbu generačních souputníků. Špálovka by se opět měla stát důstojným jevištěm Ceny Jindřicha Chalupeckého, který zde svého času působil jako kurátor. Projekt zahrnuje i provoz internetového portálu, konzultace pro sběratele či vytvoření interaktivního výukového programu pro školy. Status Nadace a výstavní rada mají minimalizovat vliv případných sponzorů na dramaturgii galerie.
Rada Prahy 1 už několikrát deklarovala, že bude usilovat o převod domu na Národní třídě, v níž galerie sídlí, do vlastního majetku. O následné privatizaci bytů nad galerií prý neuvažuje. Členové "nezávazné" výběrové komise teď zvažují, že budou po ministerstvu kultury požadovat písemnou garanci o vyjmutí galerie z privatizačních záměrů.
Foto: archiv
