Část sbírky umění ukradené nacisty patří Gurlittovi právem

Vyšetřovatelé z německého Celního kriminálního úřadu (ZKA) dospěli k závěru, že část sbírky obrazů moderního umění zabavené Corneliu Gurlittovi patří tomuto synovi obchodníka s uměním po právu. Umělecká díla nacisté jejich původním majitelům zkonfiskovali za druhé světové války, avšak 315 z více než 1400 zabavených obrazů "pochází výhradně ze státních a městských, respektive zemských muzeí", nacisté je zkonfiskovali na základě zákona a Gurlittovu otci je řádně prodali. Vyplývá to ze zprávy ZKA adresované německému ministerstvu financí, z níž citovaly magazíny Focus a Bild am Sonntag.

Proto prý zřejmě "nebudou moci bývalí majitelé těchto děl uplatnit své restituční nároky", soudí vyšetřovatelé celního úřadu. Naděje na vrácení obrazů se však nemusejí podle nich vzdávat někteří dědici původních židovských majitelů zkonfiskovaných děl.

Celníci a policisté našli v roce 2012 při domovní prohlídce, provedené kvůli podezření z daňového podvodu, v bytě osmdesátiletého Gurlitta v Mnichově 1406 obrazů, jejichž hodnota se odhaduje na miliardu eur. O případu ale informovaly německé úřady teprve minulý týden. Jde o díla, která patřila židovským sběratelům nebo byla majitelům zabavena jako "zvrhlé umění". Tak označoval nacistický režim umělecká díla propagandou považovaná za "neněmecká" či "degenerovaná".

Gurlittův otec - obchodník s uměním Hildebrand Gurlitt, který zemřel v roce 1956 - odkoupil podle Bild am Sonntag v roce 1940 od tehdejšího ministerstva propagandy 200 takzvaných "zvrhlých" uměleckých děl za 4 tisíce švýcarských franků. Byla mezi nimi údajně například Rolnická rodina Pabla Picassa, Promenáda Marka Chagalla a Hamburský přístav jednoho z nejvýznamnějších představitelů německého expresionismu Emila Noldeho. O rok později pak Hiledbrand Gurlitt koupil od státu dalších 115 děl "zvrhlého" umění.

Při prohlídce v bytě Cornelia Gurlitta zabavili vyšetřovatelé podle Focusu také obchodní knihy jeho otce, v nichž jsou údajně zanesena jména židovských sběratelů, od kterých Hildebrand Gurlitt obrazy nakupoval, většinou za směšně nízké ceny.

V bytě Cornelia Gurlitta bylo údajně zabaveno i 181 obrazů, jež "s velkou pravděpodobností" patřily židovskému sběrateli z Drážďan, který je prodal před svým útěkem před nacistickým terorem. Dědici tohoto sběratele mají podle ZKA nárok na navrácení děl. Totéž se prý vztahuje i nejméně na dalších 13 obrazů, které nacistické instituce na jejich původních majitelích vymohly nebo jim byly prodány pod nátlakem.

Po oznámení o zabavení mnichovské sbírky obrazů se policii přihlásil nejmenovaný muž z Kornwestheimu u Stuttgartu. Podle nepotvrzených informací jde o Gurlittova švagra, který uvedl, že přechovává v bytě 22 cenných uměleckých děl a žádal o jejich bezpečné uložení. Policisté je podle dnešní zprávy DPA odvezli na zajištěné místo, v sobotu pak zemský kriminální úřad Bádenska-Württemberska sdělil, že některé z nich mají souvislost s Gurlittovou sbírkou. Jejich původ a hodnotu musejí vyšetřovatelé teprve prověřit.

Delegace z úřadu spolkového kancléře projednávala na bavorském ministerstvu spravedlnosti možnosti, jak rychle zveřejnit seznam obrazů zabavených Gurlittovi. Že se tak dosud nestalo, mimo jiné kritizovalo tento týden Židovské muzeum v Praze. "Domníváme se, že v oblasti restitucí takzvaného uloupeného umění je třeba maximální transparentnosti," řekla jeho mluvčí Jana Havlíková.

Na rychlé vyjasnění vlastnických nároků k obrazům naléhá německá vláda. "Vláda bude spolupracovat s bavorskými úřady a díla s nejasnou historií nabytí budou okamžitě zveřejňována, hlavně na internetu," řekl agentuře DPA mluvčí ministra kultury Hagen Philipp Wolf.

Případní oprávnění dědici by měli být co nejdříve vypátráni, aby mohli dostat zpátky majetek uloupený nacisty, řekl Focusu německý ministr zahraničí Guido Westerwelle. V průzkumu agentury TNS-Emnid pro Focus se 85 procent dotázaných vyslovilo pro to, aby byla Gurlittova sbírka vystavena.