Světoznámý čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej odhalil v Mexiku svou novou instalaci z barevných kostek lega poukazující na osud 43 studentů, které zřejmě unesli v září 2014 v mexickém státě Guerrero zkorumpovaní policisté. Poté je nejspíš předali místnímu gangu, který je zavraždil. Co se se studenty přesně stalo, se stále neví. Výstava je podle Aj Wej-weje kritickým komentářem k nevyjasněným případům.
Nové dílo čínského disidentského výtvarníka tvoří obří portréty studentů vytvořené z tisíců kostek lega, jež jsou mexické veřejnosti důvěrně známé z protestních akcí rodičů, kteří s podobiznami svých synů v ruce požadují při demonstracích po úřadech odpovědi na jejich zmizení.
Aj Wej-wej v minulých letech proslul jako kritik čínského komunistického režimu. V roce 2011 ho čínské úřady zatkly a bez obvinění věznily 81 dní na tajném místě. V současné době žije v emigraci v Berlíně.
Částečnou inspirací k nejnovějšímu projektu Aj Wej-wejovi prý byla neuspokojivá reakce čínské vlády na zemětřesení v provincii S'-čchuan v roce 2008. Umělec se pokusil sepsat jména více než 5000 školáků, kteří při otřesech půdy zahynuli, a poukázat na mizernou úroveň stavby školních budov, jež se řítily k zemi snáz než okolní objekty. "Připomnělo mi to Mexičany, kteří přišli o své děti," prohlásil.
Těla mexických studentů se nenašla. Předpokládá se, že vrazi jejich mrtvoly na skládce spálili a popel vysypali do blízké řeky. Důvod vraždy zůstává nejasný.
Pod vedením Aj Wej-weje portréty z lega vytvořili studenti Mexické národní autonomní univerzity (UNAM). Výstava, která zahrnuje také časový sled klíčových událostí případu a informace o postupu mexických úřadů, se otvírá v univerzitním komplexu UNAM a bude přístupná do října.
Díla Aj Wej-weje často skrývají silná politická poselství. V posledních letech se výtvarník zaměřuje především na uprchlickou problematiku. Svá díla představil i v Praze.
Firma Lego se v minulosti stala terčem kritiky, když odmítla prodat Aj Wej-wejovi velké množství kostek. Uvedla tehdy, že se obává, že by je použil pro vyjádření politického názoru. Dánský výrobce hraček později svou politiku změnil.
