Národní galerie v Praze získala grant EU k realizaci technologického průzkumu Dürerova slavného obrazu Růžencová slavnost. Jeho první část, kterou zajistili italští vědci a restaurátoři, už proběhla. Jeden z klenotů Národní galerie v Praze - Sbírky starého umění při tom nemusel opustit výstavní prostor.
Růžencová slavnost vrcholné dílo norimberského malíře Albrechta Dürera z roku 1506, patří k nejdůležitějším obrazům, jež se dochovaly v českých sbírkách. V roce 1606 jej získal císař Rudolf II. pro své pražské sbírky. Růžencová slavnost bohužel také proslula svými pohnutými osudy, které se projevily ve špatném stavu zachování. Ten se tradičně připisoval náročnému transportu přes Alpy i nevhodné péči o Dürerův obraz v Praze. V posledních letech se však ukázalo, že deska byla pravděpodobně poničená již ve městě na laguně.
Tým italských specialistů v poslední době studoval např. Madonu ve skalách od Leonarda da Vinci z londýnské Národní galerie. Podstatou průzkumu je zkoumání obrazu v mobilní laboratoři, takže obraz zůstává na místě a odpadají rizika spojená s transportem uměleckého díla. Během provádění samotných prací byla pro návštěvníky prohlídka Růžencové slavnosti pouze omezena.
Všechny metody jsou neinvazivní, měření tedy probíhá bez odběru vzorků, tj. bez dotýkání se díla. Na Dürerově Růžencové slavnosti byly použity analytické metody XRF - rentgenová fluorescenční analýza, mid FTIR a nir FTIR - IR spektrometrie s Fourierovou analýzou s vláknovou optikou, UV-Vis fluorescence s vláknovou optikou a digitální mikroskopie. Použitými metodami byly identifikovány jak originální pigmenty, tak pigmenty z pozdějších zásahů.
Zkoumání každou metodou zahrnovalo cca sto měření. Druhá skupina odborníků prozkoumá během podzimu obraz se skenerem pracujícím ve viditelné a infračervené oblasti záření. Všechny zjištěné poznatky přispěly k přesnému rozlišení původní Dürerovy malby a přesnému vymezení nechvalně proslulého zákroku Johanna Grusse z let 1839-1841. Bohužel se zjistilo, že z Dürera je na obraze vidět ještě méně, než se čekalo. Grussovy zásahy se netýkají jen nově vytmelených částí desky, které byly poškozeny, ale také rozsáhlých přemaleb, například téměř celého nebe. Opravy se navíc soustředily středu malby, tedy významového centra obrazu.
