David o ministrovi kultury: Jsem zklamán a znechucen

Těsně po volbách, v pondělí 31. května, Jiří David poslal médiím svůj otevřený dopis Václavu Riedlbauchovi, ve kterém připomněl několik kostlivců ve skříni. Na prvním místě zmínil nevyřešenou otázku generálního ředitele Národní galerie. Teď jako první vyjadřuje svůj názor.

Už tehdy upozorňoval na to, že se tato událost znovu stala politikem, "tedy "kartou" s kterou současný generální ředitel Milan Knížák, tak rád hraje a strašně nerad prohrává." Evidentně měl pravdu.

"Stále, možná na rozdíl od většiny mých kolegů, věřím, že Václav Riedlbauch svá slova naplní skutky a nezalekne se svých rozhodnutí," napsal v pondělí David a dovolil si malou vizi: "Co lze očekávat po těchto volbách? Možná zůstane ministrem kultury i nadále v nové vládě? Mohl by. Snad to ale nebude v duchu směnného "obchodu". To znamená obsazení místa generálního ředitele NG neznámým člověkem, jakýmsi ekonomickým manažerem (který má rád třeba i umění...). Tedy člověkem, jenž nechá vše při starém (kromě fyzicky přítomného M. Knížáka) a na oko se stane jakoby změna. Byla by to typicky česká maškaráda."

Kdyby Václav Riedlbauch ve středu rozhodl ve prospěch ne příliš známého Vladimíra Rösela, bylo by to zřejmě překvapení, už kvůli tomu, že ve výběrovém řízení skončil až pátý ze sedmi, nicméně z obecného hlediska vzato by manažer na vedoucí pozici nemusel být tím nejhorším řešením. Už třeba proto, že historici umění a umělci šanci dostali. Ne/řešení, které přišlo, není maškarádou, je ztělesněním Kocourkova. Už proto, že se opakuje poněkolikáté. Cítí to tak většina zainteresovaných lidí, včetně členů výběrové komise. V podobném duchu se vyjádřil například mezinárodně respektovaný historik umění Zdenek Felix. Přesvědčení, že měl Riedlbauch během sedmi týdnů rozhodnout, vyjádřil na středeční tiskové konferenci i děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík, který komisi předsedal.

ČTĚTE TAKÉ: Riedlbauch: "Je to moje prohra." Vítěz je Knížák!

Václav Riedlbauch se ale k činu neodhodlal a lze jen spekulovat o tom, proč. Důležité ovšem nejsou ani tak důvody, jako důsledky. Jestli dává současná povolební situace nějaké naděje na změnu, v oblasti výtvarného umění to vypadá na normalizaci. Není třeba skrývat, že ne/jednání ministra kultury je pro většinu lidí zklamáním. První ostrá reakce na sebe nedala dlouho čekat.

"Jsem velmi zklamán, roztrpčen a znechucen rozhodnutím ministra, který hrubě znevážil své odborné poradní grémium, své slovo, ale především ostudně udělal z mezinárodní výběrové komise zbytečné panáky, trapnou stafáž pro zdejší zpolitizované divadélko," komentuje den po výběrovém fiasku situaci Jiří David.

"Přiznávám, že jsem to od Václava Riedlbaucha nečekal. Navíc jeho současný, zjevný alibismus, se kterým se nyní schovává za údajné doporučení premiéra Fischera, je vypočítavý a zřejmě zbabělý. Je vidět, že i necelý rok v politice udělá z relativně soudného člověka otrlého politického hráče. Moc jako afrodiziakum. Škoda!

Jenom idioti, nebo druhá, třetí liga se v budoucnu budou, po těchto zkušenostech hlásit do nových výběrových komisí, nebo na místo generálního ředitele. Milan Knížák tak dosáhl svého," uzavírá pedagog VŠUP Jiří David. Jakým je prorokem, ukáže budoucnost.

Foto: ČTK, Jan Schejbal a Robert Zlatohlávek