Díla ze soukromých sbírek Lichtenštejnů ukáže vídeňská Albertina

Kultura
16. 2. 2019 11:38
Knížecí pár Lichtenštejnů na otevření výstavy ve vídeňské galerii Albertina.
Knížecí pár Lichtenštejnů na otevření výstavy ve vídeňské galerii Albertina.

U příležitosti třístého výročí vzniku Lichtenštejnska se v sobotu ve vídeňské galerii Albertina otevře výstava obrazů ze soukromých sbírek knížecího rodu, které patří k nejvýznamnějším uměleckým kolekcím na světě. Až do 10. června budou moci návštěvníci obdivovat více než stovku obrazů a děl předních světových umělců, kteří tvořili od rané italské renesance až po dobu historismu v 19. století.

Velkolepá výstava s názvem Od Rubense po Makarta se koná u příležitostí třístého výročí vzniku Lichtenštejnska. V roce 1719 spojil císař Karel VI. na žádost Antonína Floriána z Lichtenštejna hrabství Vaduz a panství Schellenberg a takto vzniklý útvar povýšil na knížectví s názvem Lichtenštejnsko.

Umělecká sbírka, jejíž část se představí ve vídeňské Albertině, vznikla ale mnohem dříve než malé alpské knížectví mezi Švýcarském a Rakouskem a v průběhu staletí se značně rozrostla. V současnosti čítá zhruba 45 tisíc exponátů, z toho 1700 obrazů. Lichtenštejnové ji uchovávají z větší části ve svých dvou vídeňských palácích. Jeden z nich přitom stojí několik stovek metrů od Albertiny.

K vidění bude ode dneška například obraz Petera Paula Rubense Venuše před zrcadlem, obraz Země od manýristy Guiseppa Arcimbolda, který tvořil i na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze, obraz Hyacintha Rigauda, který proslul jako portrétista francouzského krále Ludvíka XIV., ale i portrét malovaný štětcem Anthonise van Dycka či jedno z mnoha Canalettových benátských vedut. Uměleckou procházku napříč staletími uzavřou díla Friedricha von Amerlinga, který působil jako dvorní malíř rakouského císaře Františka Josefa I.

Ačkoli jsou některé z obrazů běžně k vidění i v městském paláci knížecího rodu v centru Vídně, podle ředitele Albertiny Klause Albrechta Schrödera prostory známé vídeňské galerie umožní nový přístup k vystaveným exponátům. "Díla působí úplně jinak, když nevisí tak vysoko jako v palácích, ale na úrovni očí," řekl.

Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší šlechtě v habsburské monarchii. Majetky měl i v Čechách, ale především na Moravě, kde vlastnil například Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO. O značnou část majetků na území někdejšího Československa Lichtenštejnové přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě takzvaných Benešových dekretů. Na konci minulého roku Nadace knížete z Lichtenštejna podala na český stát žaloby, v nichž žádá vydání svého někdejšího majetku, který podle ní český stát užívá neoprávněně.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/imago stock&people/(c) Leopold Nekula/VIENNAERPORT

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ