Skvostné jadranské vily, hotely a promenády. V Opatiji, ve Splitu nebo na Ostrově Krk kolem nich procházíme, aniž tušíme, že je stavěli architekti z českých zemí. Seznámení s jejich díly nabízí ostravský Dům umění.
Dobro došli! Češi na přelomu 19. a 20. století tak toužili po vlastním moři, až došli na Jadran a na jeho pustém pobřeží se s vervou pustili do budování české mořské provincie. V rámci Rakousko-Uherska totiž Jadran vnímali jako domácí území, zbývalo jen na majáky vyvěsit české prapory. "Ano, dobýváme svého moře," přivlastnil si Jadran například český lékař Hynek v článku pro Národní listy z května 1911. "Čím dále, tím zvučněji rozléhá se hovor český v lázních jadranských," pokračoval Hynek.
Lipusův tip v Opatiji
Ostravský Dům umění nyní těmto průkopníkům skládá hold v podobě výstavy Čeští architekti a počátky turistiky na chorvatském Jadranu, která představuje jadranské stavby dvou desítek architektů z českých zemí. Vedle zvučných jmen, k nimž patří třeba Jan Kotěra (1871-1923) nebo Adolf Loos (1870-1933), prezentuje především méně známé architekty, kteří na rakouskouherském jižním pobřeží stavěli lázeňské zóny, pláže, nábřeží, hotely i celá města. K takovým patřili třeba šumperský rodák Carl Seidl ((1858-1936), Josef Kodl (1887-1971) ze Zdic ve středních Čechách či Matěj Blecha (1861-1919) ze Štítar u Kolína. Seidl kupříkladu na počátku 20. století notně zušlechtil pobřeží u Opatije, které měnil v podnes proslulou Opatijskou riviéru. Architekt zde stavěl vily (Magnolia, Frappart a další) a od roku 1908 byl dokonce čestným občanem opatijského Voloska, kde je podepsán pod radnicí, soudem, hasičskou zbrojnicí i dalšími mediteránními domy, o nichž vypráví výstava přenesená do Ostravy z Chorvatska, kde ji muzejnici připravili pro Státní archiv v Rijece. 
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 1. SRPNA.
