Jedna z prvních Venuší Ladislava Sutnara, kubizující Zátiší s kytarami avantgardního umělce Rudolfa Krajce, nejrozměrnější krajina od Františka Kavána a přes tři stovky dalších uměleckých děl jsou do 10. března k vidění v Dorotheu na Ovocném trhu v Praze, poté půjdou do dražby.
Ladislav Sutnar (1897 - 1976) se proslavil především jako designér, grafik a typograf, zároveň ale také maloval obrazy. Na jejich prodej se mimo jiné specializuje aukční síň Dorotheum, která je draží od roku 2008. Jednu ze Sutnarových nejranějších Venuší (na úvodní fotografii) nabídne i 10. března na dražbě v pražském hotelu Radisson Blu. Spolu s dalšími více než třemi stovkami uměleckých děl je do té doby vystavena v galerii na Ovocném trhu.
"Zájem o obrazy této výjimečné osobnosti rok od roku stoupá, příznivců jeho barevných, koketních, až eroticky provokativních Venuší přibývá. Tentokrát jsme do aukce zařadili čtyři umělcovy krásky. Velkoformátovou Venuši z roku 1963 - tedy ze stejného roku, kdy Sutnar vydal album serigrafií The Strip Street, v němž poprvé pracoval s motivem striptýzových tanečnic, které inspirovaly i jeho následující Venuše ze 60. let," uvádí ředitelka aukčního domu Mária Gálová. Velký akryl jde do dražby s vyvolávací cenou 750 tisíc korun. "Vedle toho nabízíme i tři formátově menší Venuše ze 70. let, typově zcela odlišné, již plně rezonující s programem Sutnara pod názvem Joy-art, umění radosti. Každou z těchto menších Venuší nabízíme za vyvolávacích 300 tisíc korun," doplňuje Gálová.
Do prodeje půjde také Zátiší s kytarami bechyňského rodáka Rudolfa Krajce. Umělec, jehož život ukončila v pouhých 27 letech tuberkulóza, se na přelomu 20. a 30. let pohyboval v okruhu avantgardního sdružení Devětsil a přátelil s velkými osobnostmi české kultury Nezvalem, Štýrským či Halasem. Kubizující zátiší se začne dražit na částce 150 tisíc korun. Kromě něj se budou dražit i grafické listy, které jsou reprezentativním průřezem umělcovy tvorby - od sociálně laděných dřevorytů z roku 1929 až po jeho litografie zachycující cesty do Splitu v roce 1932.
Z krajinomalby na výstavě vyniká rozměrné plátno Cukrová nálada od Františka Kavána. Obraz s pohledem na vrch Přední Hradiště u Vítanova, kam se Kaván v roce 1904 přestěhoval, je s rozměrem 80 x 100 cm v historii dražeb Kavánova díla zcela ojedinělý. Olej, který v roce 1962 zazářil na výstavě Výtvarné Hlinecko, se bude dražit od 240 tisíc korun.
Z umělců druhé poloviny 20. století je zastoupena například skupina Máj 57, již reprezentují ukázky tvorby Jiřího Martina, Richarda Fremunda a Vlastimila Beneše. Pozornost si zaslouží také Josef Istler, jehož monumentální objekt z roku 1968 Bez názvu míří pod kladívko za 140 tisíc korun. Nového majitele budou hledat i sochy ze 60., 70. a 80. let od Olbrama Zoubka. Do dražby půjdou také díla Jiřího Trnky, Josefa Lady, Jiřího Balcara nebo Emila Orlika.
