Duchovní centrum
Emauzský klášter založený Karlem IV. zve na výroční prohlídku

Emauzský klášter jako důležité duchovní centrum pražského Nového Města a evropské centrum slovanské hlaholské kultury 14. století představuje výstava, která bude od pátku přístupná přímo v něm. Klášter Na Slovanech zvaný také Emauzy založil Karel IV. na konci roku 1347 a výstava, která provede návštěvníky celým klášterem, je dalším příspěvkem Akademie věd k letošnímu 700. výročí Karlova narození. Ukazuje faksimile vzácných rukopisů i model kláštera v jeho středověké podobě. Potrvá do 21. listopadu.

Podle Kláry Benešovské z Ústavu dějin umění Akademie věd patřilo založení kláštera Na Slovanech k nejvýznamnějším fundacím Karla IV. Karel do něj pozval z Chorvatska mnichy sloužící římskou (západní) liturgii v církevní slovanštině, psané hlaholským písmem.

Václav Čermák ze Slovanského ústavu Akademie věd doplnil, že česko-chorvatské vztahy ve 14. století byly dlouho neznámým jevem. Karel IV. povolal mnichy ze severní Dalmácie. "Nejsme schopni zjistit, jaký byl záměr, proč se znovu objevilo v Čechách slovanské písemnictví, které předtím zaniklo v 11. století," řekl. Není podle něj zřejmé, kolik mnichů do Prahy přišlo, ví se, že to byli benediktini. Slovanská liturgie byla podle něj tehdy vázána na nižší klér, měla sloužit k tomu, aby méně vzdělaný lid rozuměl liturgii.

Výstava těží z provázanosti místa a jeho dějin. Expozice provede návštěvníka prostory kostela, ambitu a přilehlé císařské kaple i kapitulní síně. V někdejším skriptoriu je představen vývoj slovanského písemnictví kláštera a jeho dopad na české a chorvatské písemnictví. Vystaveny jsou faksimile hlaholských textů, mimo jiné i proslulého Remešského evangeliáře, která je podle Čermáka jedinou, jež vznikla přímo v prostorách kláštera.

Remešský evangeliář je text z 11. století uložený v katedrále v Remeši a podle legendy na něj při korunovaci přísahali francouzští králové. Ručně kolorovaná faksimile pochází z konce 19. století.

Další část výstavy se věnuje unikátnímu cyklu nástěnných maleb v klášterním ambitu a v císařské kapli. Malby vznikly na konci 60. a počátku 70. let 14. století a jsou dílem anonymního malíře zvaného Mistr Lucemburského rodokmene, který dříve pracoval na Karlštejně. Cyklus nemá svým rozsahem a ikonografickým programem v Evropě obdobu, uvedla Kateřina Kubínová z Ústavu dějin umění Akademie věd. Ve 33 obrazových polích se odvíjí biblické události.