Frida Kahlo v Maďarsku středem debaty o kultuře

Kultura
9. 8. 2018 09:00
Autoportrét Fridy Kahlo.
Autoportrét Fridy Kahlo.

Osobní život a politické názory mexické malířky Fridy Kahlo se 64 let po její smrti dostaly pod drobnohled v Maďarsku. Provládní pravicový tisk totiž zkritizoval hojně navštěvovanou výstavu malířčiných děl v národní galerii v Budapešti jako "podporu komunismu", uvedla agentura Reuters.

Tato kritika zapadá do širší maďarské debaty o kultuře a kulturní politice zahájené poté, co nacionalistický premiér Viktor Orbán v dubnu potřetí za sebou vyhrál parlamentní volby. Orbánovi příznivci a provládní novináři v posledních týdnech argumentují tím, že po získání dalšího silného mandátu od voličů nastal čas na posun ke konzervativním hodnotám i v kultuře, aby skončilo to, co nazývají dominancí levicových a liberálních umělců.

Pravicový list Magyar Idök se v polovině července pozastavil nad výstavou Fridy Kahlo pod titulkem "Takto je komunismus podporován ze státních peněz". Kritiky se dostalo i dalším galeriím, umělcům a výstavám.

"Nebudete tomu věřit, ale Trockij znovu povstal v Budapešti, tentokrát z postele Fridy Kahlo," napsal list v narážce na milostný vztah umělkyně a Lva Trockého, který sehrál klíčovou roli v uchopení moci bolševiky v Rusku, během pozdějšího revolucionářova exilu v Mexiku, kde jej v roce 1940 zavraždil sovětský agent.

Kahlo byla v Mexiku členkou tamní komunistické strany a tvrdí se, že si čelo postele zkrášlila podobiznami komunistických vůdců Karla Marxe, Bedřicha Engelse, Vladimíra Lenina, Josifa Stalina a Mao Ce-tunga.

Malířčina výstava, muzikál Billy Elliot a řada dalších akcí se ocitly v palbě kritiky ve zmiňovaném listu. Ten tvrdil, že nemá "žádný estetický problém" s výstavou "mexické komunistické malířky", lákající až 3000 návštěvníků za den.

Národní galerie se odmítla vyjádřit

Kahlo se po smrti stala jednou z nejznámějších umělkyň 20. století a její dílo budí obrovský zájem, podotkl Reuters. Budapešťská výstava se časově shoduje s výstavou Fridy Kahlo v londýnském Victoria & Albert Museum, která se zaměřuje na životní příběh malířky prostřednictvím osobních předmětů.

Debatu o kulturní politice oživil sám Orbán, když koncem července avizoval velké změny v této oblasti. Své třetí volební vítězství za sebou označil za nic menšího než mandát vybudovat novou éru.

"Epocha je dána kulturními trendy, kolektivním přesvědčením a společenskými zvyky. To je nyní úkol, se kterým se musíme vypořádat: musíme zakotvit politický systém v kulturní epoše," prohlásil Orbán v projevu, považovaném za přelomový.

Mluvčí vlády se odmítl vyjádřit k otázce týkající se nadcházejících změn.

Od Orbánova vítězství ve volbách v roce 2010 jeho strana Fidesz přepsala ústavu, získala kontrolu nad státními médii a své říše si vybudovali podnikatelé blízcí premiérovi a jeho straně. Orbán úspěšně napadl západní liberální tabu, když volby vyhrál po kampani proti přistěhovalcům a zdůrazňující národní hrdost, jednotu a "silné Maďarsko".

Skupina zhruba 60 umělců a kunsthistoriků podepsala manifest odmítající kádrování a výpady listu Magyar Idök.

List již v červnu otiskl článek od externího autora, který obvinil státní operu z propagace homosexuality mezi mladými posluchači. Kritizovaný muzikál Billy Elliot má opera na programu dva roky a vidělo jej na 100 tisíc diváků. Opera následně zrušila 15 ze 44 představení, plánovaných na červen a červenec. Na svém webu uvedla, že se tak nestalo kvůli sporům v tisku, ale kvůli následnému poklesu zájmu diváků.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Lilli Strauss

Další čtení

Soutěž o vstupenky na koncert Lionel Richie

Kultura
1. 7. 2025

V Ostravě dnes začíná festival taneční hudby Beats for Love

Kultura
2. 7. 2025

Jakub Hrůša bude od podzimu 2028 novým šéfdirigentem České filharmonie

Kultura
30. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ