Všestranný umělec
Galerie Moderna představuje Jiřího Trnku jako malíře

Slavného Jiřího Trnku, ne jako ilustrátora nebo tvůrce loutkových filmů, ale jako malíře, představuje od středy Galerie Moderna na Masarykově nábřeží v Praze. Výstava se jmenuje Zahrada umění a potrvá do 15. ledna. Trnkovo dílo je oblíbené napříč generacemi, byť k němu lidé cestu nacházejí spíše s věkem. Je ale také oblíbeným autorem českých sběratelů, i jeho práce na papíře se prodávají za statisícové částky.

O víkendu se akvarel s motivem Tří králů vyvolávaný za 200 tisíc korun v Praze vydražil za 540 tisíc korun. Oleje pak dosahují cen ještě vyšších. Velký zájem před časem přinesla dražba originálů posledních Trnkových olejových obrázků proslavených jako vánoční pohlednice. Ceny vyrostly i desetkrát a dosáhly více než 100 tisíc korun.

Trnka (1912 až 1969) je znám hlavně jako ilustrátor, scenárista a režisér animovaných filmů a jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu. Svět divadla a loutek Trnkovi díky působení rodičů učaroval už v dětství, loutky si začal sám brzy vyrábět, nejen vyřezávat, ale i oblékat do vlastních oděvů. Záhy byl za svou práci již jako mladý oceňován.

V letech 1929 až 1935 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, už za studií se živil ilustracemi do časopisů, návrhy hraček či scénografickými návrhy. Zpočátku navrhoval a vytvářel kulisy pro divadlo Josefa Skupy v Plzni, později v dnešním pražském Divadle Rokoko provozoval vlastní loutkové divadlo. Při svém prvním setkání s loutkovým filmem vytvořil pro reklamní účely postavu Hurvínka.

Po absolvování školy působil také jako kostýmní a scénický výtvarník v Národním divadle. V době druhé světové války se zapojil do pražského divadelního života návrhy scén a kostýmů. Roku 1945 se stal spoluzakladatelem studia Bratři v triku.

V polovině 40. let se začal věnovat knižní ilustraci, používal pro ni různé techniky - akvarel, tempery, voskové pastely, koláže i kombinované techniky. Měl blízko k okruhu Umělecké besedy, obdivoval českou krajinu, což se zrcadlí v jeho obrazech. Trnka se nejvíce cítil být malířem, z toho vycházela i jeho práce pro film. Přípravné kresby kostýmů a scén pro film Sen noci svatojánské tvoří největší cyklus Trnkových kreseb. V malířské tvorbě měl klíčová tři témata - kromě Snu noci svatojánské to byli Karafiátovi Broučci a téma klauna vztahující se k Plautově komedii Lišák Pseudolus uvedené v režii Jiřího Frejky a Trnkově scénické výpravě za nacistické okupace v Národním divadle.