Holandský "malíř ďábla" Bosch maloval člověka, jaký je v jeho nitru

Obrazy, které vytvořil, fascinují diváka bizarními postavami a surreálnými výjevy. Díky záhadným snovým fantaziím se Hieronymus Bosch stal jedním z nejpodivuhodnějších mistrů nizozemské renesance. Malíř, který se zemřel před půl tisíciletím, 9. srpna 1516, svými nápady značně předběhl dobu. Často děsivý svět jeho obrazů, plný roztodivných monster, oživlých předmětů a morbidních výjevů, po staletí přitahoval pozornost a inspiroval další umělce.

Boschovým dílům dominují náboženské motivy, zpracované ovšem neotřelým a odvážným způsobem. Například na jednom z jeho nejslavnějších děl, triptychu nazvaném Zahrada pozemských rozkoší, doprovází hlavní panel se skrumáží nahých postav další části, na kterých se mísí lidé a zvířata s různými předměty, včetně částí lidských těl.

Barvité a složité mnohafigurové kompozice se vyskytují i na dalších Boschových dílech. K nejznámějším patří další triptychy Poslední soud nebo Loď bláznů. Sdělení jeho obrazů asi nejlépe vystihl na počátku 17. století španělský mnich José de Siguenza: "Zatímco ostatní se snažili namalovat člověka tak, jak se jeví zvenčí, on jediný měl tu odvahu zobrazit jej takového, jaký je ve svém nitru."

Bosch se narodil někdy kolem roku 1450 a život prožil v brabantském městě Hertogenbosch jako úctyhodný měšťan. Od města také odvodil své umělecké jméno, když začal být slavný, ve skutečnosti se jmenoval Jheronimus van Aken. Pocházel z malířské rodiny, jinak se toho o jeho životě ví málo. Z městských záznamů vyplývá, že měl dva bratry a sestru, údajně se také oženil. Jeho věk se odvozuje od autoportrétu, který vytvořil těsně před smrtí v roce 1516.

Během života vytvořil Hieronymus Bosch mnoho deskových oltářních obrazů do nizozemských kostelů i alegorií a podobenství přeplněných náboženskými a esoterickými významy a určených zřejmě především do šlechtického a panovnického soukromí. Také maloval symbolické obrazy lidských neřestí, pošetilostí a bláznovství.

Umělec, jemuž se přezdívalo "malíř ďábla," je pohřben v městské katedrále, jejíž roztodivné chrliče byly inspirací pro mnohá stvoření z Boschových obrazů. A jeho dílo zůstává stále opředeno tajemstvím.

V nejodvážnějších výkladech bývají tomuto malíři hlubokého teologického a filozofického vzdělání připisovány i pokusy s omamnými látkami nebo vztahy se sektou adamitů. Střízlivější interpretace jeho obrazů mluví o inspiraci pitoreskními detaily iluminací či středověkými rukopisy.

V Boschově rodišti se letos na jaře uskutečnila unikátní výstava 17 maleb a 19 kreseb s názvem Vize génia, která představila jeho nově objevená i restaurovaná díla. Návštěvníci viděli nově objevenou Pekelnou krajinu z belgické soukromé sbírky nebo Pokušení svatého Antonína z muzea v americkém Kansasu - obraz, jenž byl původně přisuzován některému z mistrových žáků.