Galerie Jiří Švestka poprvé samostatně představuje polského malíře, který přerostl hranice své země. Je stejně tak klasický jako provokativní, politický jako idylický a akademický jako naivistický. Je to Edward Dwurnik.
Edward Dwurnik (1943) je polský malíř starší generace, který ve svých poeticko popisných obrazech glosuje každodenní život a proměnu měst. V polském umění současným způsobem navazuje na tradici nejslavnějšího malíře konce 19. století Jana Matějko, který se proslavil především monumentálními plátny s historickou a bitevní tematikou.
Také Dwurnik bývá často a svým způsobem oprávněně označován za malíře historických scén. Zpracovával je dokonce v celých cyklech. V první polovině 90. let tak vytvořil například série Cesta na východ a Od prosince do června, kde zpracovává tragické osudy obětí stalinismu nebo stanného práva v Polsku.
Dwurnik si vypěstoval zvláštní poučený styl, který neustále koketuje s neškoleným projevem, karikaturou a komiksem. Tento absolvent varšavské akademie svým inteligentním "naivismem" stejně tak neustále provokuje, jako získává přízeň kritiky i široké veřejnosti. Reaguje na něj i nejmladší umělecká generace.
Výstava Praga v Galerii Jiří Švestka je jeho první samostatnou výstavou v Praze. Vrací se v ní především ke svým slavným "městským" obrazům, které se odvíjejí už od jeho prací z 60. let, konkrétně cyklu Autostop z roku 1966. Od té doby už se mu do hledáčku dostala řada velkoměst - Vídeň, Curych, Benátky, Stockholm nebo New York.
Tyto obrazy charakterizuje pohled na zalidněné interiéry světových metropolí z ptačí perspektivy a často také posunuté proporční schéma postav vzhledem k architektuře a automobilům. Lidé tady pro něj nejsou jen nevýrazná stafáž, ale naopak konkrétní hybatelé absurdních příběhů všedního dne.
Kromě rodného Polska má ohlas především v Německu, kde je poměrně dlouho znám. Už v roce 1982 se například zúčastnil sedmé kasselské Documenty. Dwurnik bývá v mezinárodním prostředí považován za jednoho z nejlepších polských poválečných umělců. Jeho díla jsou zastoupena v řadě evropských sbírek včetně Ludwigs Musea v Kolíně nad Rýnem nebo vídeňské Albertiny. Kromě olejomalby se intenzivně věnuje i akvarelu, kresbě a grafice.
Fotzo: GJŠ
