Jak se čistí opona aneb národní Zuzana v lázních

Po třiceti letech vyčistili restaurátoři oponu Národního divadla. Na plátně Vojtěcha Hynaise šest týdnů pracovalo osm odborníků.

Kdybych chtěl, tak bych ji mohl políbit. Génia slávy, jenž je ženského rodu a vznáší se zpola oděn nad jakousi antickou scenerií, kde se mezi korintskými sloupy shromáždili Řekové, vlastně Čechové.

Oponu v pražském Národním divadle nyní zakrývá lešení, z jehož třetího patra je k dosažení právě obličej oné nejslavnější postavy Hynaisova majstrštyku. Rozkošná, spíše však dětská než ženská tvář údajně patří Suzanne Valadonové (1865-1938), francouzské femme fatale, která pobláznila půlku uměleckého Montmartru. Miloval ji Toulouse-Lautrec, maloval Renoir, Degas, Puvis de Chavannes a další; i ona sama se vypracovala na výbornou malířku. Aby toho nebylo málo, porodila syna Maurice (otec neznámý), ze kterého se stal slavný malíř Utrillo.

ČTĚTE TAKÉ: Koně na střeše Národního divadla jsou zase v kondici

Vzhledem k tomu, že se narodil 23. prosince 1883, nabízí se fantastická hypotéza, že by jeho otcem mohl být právě Vojtěch Hynais! Ten totiž ještě na jaře roku 1883 skicoval v Paříži první návrhy pro novou oponu do Národního divadla - a údajně právě s Valadonovou... A Hynaisovi bylo 27 let! Tedy mladík plný síly, žádný slovutný kmet, jak si snad někdo může "generaci Národního divadla" představovat; naopak, to byli mladí vlčáci, kteří se chtěli vytáhnout a jimž k tomu dal národ  příležitost.

Takže popustíme-li uzdu fantazii, můžeme si představovat, že už sto třicet let nad hlavami českých herců a jejich publika poletuje gravidní múza. V těle jí klíčí plod velkého malíře, v jehož genech se sešlo nadání krásné Francouzky, dcery pradleny, a talentovaného Čecha, syna vídeňského krejčího, ovšem vlastenecky smýšlejícího. A toto stvoření se snáší ke skupině mužů a žen, kteří holdují dramatickým uměnám, černovlasé Tragédii a plavé Komedii; na důkaz své kulturnosti jim přinášejí, co mají: ženy šperky, muži pracovní nářadí a um a takové věci, které se budou hodit při stavbě "kapličky". Jsou to tedy alegorizovaní Češi, neboť, jak známo, šlo o akci "Národ sobě", jež je tu zachycena ve stylu líbivého akademismu à la Jean-Léon Gérôme. 



Foto: Tomáš Záhoř