Pod názvem Mezera v designu vystaví pražská galerie několik návrhů rakví od českých designérů. Inicioval ji výtvarník, designér a soustružník dřeva Antonín Hepnar, jehož návrh v podobě kosmické rakety bude na výstavě také. Expozice bude od 5. do 30. října přístupná v Galerii 1 ve Štěpánské ulici jako součást přehlídky Designblok. Osm objektů pro výstavu připravilo osm autorů, každý jiné výtvarné profese a zaměření. Některé rakve jejich autoři už na webu prodávají.
Hepnar je nejstarší z vystavujících a v raketě, kterou pro sebe vytvořil, chce být pohřben. Raketa je zdobena pro něj zásadními a charakteristickými haptickými vejci a dřevěnou květinou. Proti tomu nejmladší autor, Ladislav Plíhal, vytvořil rakev pro nenarozené děti. Tvar papírové loďky připomíná kolébku. Plíhal jako jediný má na výstavě objekty dva: druhá rakev je vytvořená jako krajina s drobounkým Řípem na víku; je určena pro českého vlastence - turistu.
Jiří Ďuriš jako jediný nemá jen výstavní exponát, ale své rakve už prodává na svém webu v různých barevných a materiálových provedeních. Hanuš a Zlata Lamrovi čerpali z rodinné historie a z přírody a vytvořili křehkou kuklu, která v sobě skrývá naději na nový život. Nejabstraktnější schránkou, či spíše už výhradně uměleckým objektem, je jakýsi sokl Jana Stolína. Jakub Berdych zvolil tvar jednoduchého domu, Martina Špinková svoji truhlu pojednala typograficky.
Společné všem objektům je, že navzdory vžité představě jsou provedené ve světlém dřevě či barvě. Těžké téma skrze výtvarné zpracování objekty odlehčují. Objevují se v nich inspirace z vlastních životů a témata, která jsou jednotlivým výtvarníkům blízká.
Podle Hepnara jde o citlivé a revoluční téma. Podoba rakví se již několik staletí nemění - převážně jsou vyráběny v šestibokém tvaru a i skrze tuto svou podobu udržuje rituál maximálního smutku s hlubokým působením na city pozůstalých. Autor projektu doufá, že výstava kromě jiného bude inspirovat diskusi o tématu.
Rakev jako výtvarný předmět a její neobvyklé podoby představené na výstavě připomínají lidskou konečnost a ukazují, že by tomu mohlo být jinak, než jak to nyní je běžně - rakev by mohla být více osobním a snad i trochu pozitivním průvodcem ve smutku z odchodu blízkého člověka, míní Hepnar.
Jiná pražská galerie letos na jaře představila designéry navržené urny. Byly nejen kamenné, ale i z broušeného křišťálu nebo z papíru.
