Přes tisícovku exponátů a nedostupná díla ze soukromých sbírek přinese unikátní výstava jednoho z nejpopulárnějších českých výtvarných umělců všech dob - Josefa Čapka. Autor, jehož práce u nás už dávno zlidověly, bude v Jízdárně Pražského hradu představen ode dneška až do 17. ledna.
Josef Čapek je nepřehlédnutelnou postavou nejen českého výtvarného umění, ale celé domácí kulturní historie. Jeho nadčasovosti, originalitě a typickému vlídnému projevu odpovídá nejen jeho stálá obliba mezi lidmi všech generací, ale také mezi sběrateli výtvarného umění. Čapek už léta spolehlivě patří mezi malíře, kteří atakují aukční rekordy. Jednu z nejvýraznějších individualit předválečné avantgardy u nás představují v dosud nejobsáhlejší výstavě všech dob Správa Pražského hradu společně s Východočeskou galerií v Pardubicích. Autorkou projektu je historička umění a dlouholetá pedagožka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Pavla Pečinková.
Nejslavnější i "nezvěstné" obrazy
Expozice je výjimečná nejen šířkou svého záběru a počtem vystavených děl (jen olejomaleb je v Jízdárně dvě stě), ale také koncepcí. Přestože půjde bezesporu o výstavu „pro celou rodinu", má také ambici poučit a ukázat tohoto citlivého umělce i z méně známých úhlů pohledu. Kombinuje proto nejslavnější práce s prakticky neznámými díly ze soukromých sbírek, takže může v určitém ohledu posloužit i badatelům. Organizátoři si navíc vytyčili nesnadný úkol. Chtějí představit Čapkovu výtvarnou tvorbu pokud možno komplexně. To, vzhledem k jeho renesanční všestrannosti a pověstné pracovitosti, není ani zdaleka samozřejmá záležitost. Josef Čapek byl nejen pozoruhodným malířem, ale intenzivně se věnoval také ilustraci, scénografii, karikatuře a především typografii a grafice. Jen jeho vyhledávaná knižní tvorba, pro kterou jsou typické především práce v linorytu, by vydala na několik výstav. Kapitolou samou pro sebe je pak ještě Čapkova literární tvorba, která jde s tou výtvarnou ruku v ruce. Stačí připomenout třeba jen jeho nesmrtelné Povídání o pejskovi a kočičce.
Čapek - neopakovatelný originál
Přestože Čapek skončil jako osobitý solitér, prošel několika zásadními etapami, z nichž na výstavě v Jízdárně Pražského hradu nebude chybět žádná. On sám od počátku kritizoval konvenční malbu a byl zapáleným zastáncem modernismu, i proto se velmi záhy přiklonil k výrazu silně ovlivněnému francouzským kubismem. Je ale typické, že se v jeho rámci začal pohybovat svobodně, s humorem a jakýmsi přirozeným naivismem, který byl pro jeho práce charakteristický i v pozdější době. To mu ovšem nebránilo věnovat se citlivým, sociálně zaměřeným tématům. Ani další Čapkovy obrazy vytvořené pod vlivem civilismu, magického realismu nebo expresionismu neztrácejí příznačnou osobitost a individuální výraz. Do dneška je díky tomu každý rozpozná na první pohled.
Čapek nebyl dogmatik, vyznával vnitřní svobodu a autenticitu. Umění vnímal jako živou a naléhavou výpověď o světě a lidské existenci vůbec. Citlivě také vnímal politickou situaci a ostře na ni reagoval. Klíčovou roli u něj hrála celý život především etická hlediska, poctivost a pravdivost uměleckého vyjádření.
„Nejprve třeba míti obrazu plné srdce, aby ho pak mohly býti plné oči," tvrdil Josef Čapek. On sám se této premisy snažil držet celý život. Jeho tvorba se uzavřela na jaře 1945, kdy zemřel v koncentračním táboře. Po téměř pětašedesáti letech je možné její krásu a význam ocenit v nebývalém rozsahu.
Foto: GMB.sk, Správa Pražského hradu
