Muzeum v Lanškrouně na Orlickoústecku v sobotu 19. ledna zahájí výstavu grafik Bohuslava Reynka. Představí kolem 90 děl ze soukromých sbírek. Některá budou vystavená poprvé. Výstava potrvá do 19. března. Řekla to ředitelka muzea Marie Borkovcová.
"Jsou to zátiší, výjevy z každodenního života, biblické motivy, příroda, krajina. Všechna jeho témata budou zastoupena. Jsou to dvě sbírky, které ještě téměř nikdo neviděl," řekla Borkovcová.
Reynek se narodil v roce 1892 v Petrkově u Havlíčkova Brodu jako jediný syn místního statkáře. Po maturitě studoval zemědělství, studia však po několika týdnech zanechal a z Petrkova se vydal na první cestu do Francie a začal psát básně.
V roce 1923 odjel do Grenoblu, aby poznal autorku knihy Ta vie est la..., básnířku Suzanne Renaudovou, kterou si roku 1926 vzal za manželku. Následujících deset let žil s rodinou ve Francii. V roce 1933 si poprvé vyzkoušel techniku suché jehly, kterou pak používal častěji než kresbu uhlem a pastelem.
"Mezi lety 1933 až 1971 tak vytvořil více než 600 grafických listů technikou suché jehly nebo leptu. Ve 30. letech dominuje v jeho grafikách krajina, zátiší, výjevy každodenního života, od roku 1939 se výrazněji uplatňují motivy biblické," uvedla Borkovcová.
Domů se Reynek vrátil až po otcově smrti. Jenže v roce 1948 jeho statek komunisté zestátnili a Reynek na něm poté pracoval jen jako zemědělský dělník až do roku 1957. První roky se zcela uzavřel a ani neopouštěl dům. Tehdy vznikla většina jeho grafického díla a dozrál také jeho osobitý básnický projev.
Nejvýznamnější část jeho grafického díla vznikla v 50. a 60. letech, například cyklus Job, cyklus Don Quijote a množství dalších grafik. V roce 1964 ovdověl, zároveň směl poprvé po 35 letech znovu vystavovat a veřejnost se mohla s jeho prací seznámit. Reynek zemřel v roce 1971. Jeho básnická a grafická tvorba došla plného oficiálního uznání až po pádu komunistického režimu v 90. letech 20. století.
