Díla zapomenutého, ale kdysi uznávaného, malíře a zároveň sedláka Paula Gebauera jsou v hlavním výstavním sále liberecké Oblastní galerie. Jde o první jeho ucelenou výstavu. Novinářům to řekla kurátorka výstavy Anna Habánová.
Výstava je součástí cyklu, v němž se galerie věnuje německy hovořícím výtvarníkům z Čech, Moravy a Slezska. Gebauer narozený v roce 1888 pocházel ze statku v Sosnové u Opavy, kam se po studiích na výtvarných akademiích ve Vídni a Drážďanech vrátil a převzal rodný statek. Hospodařil na něm až do odsunu po druhé světové válce a jeho dílo bylo zapomenuto.
"Stěžejní tvorbu Paula Gebauera lze rozdělit do tří základních okruhů, které vytvářejí celoživotně se doplňující rozsáhlé cykly. Portréty, obrazy spojené s polními pracemi a velké figurální kompozice," uvedla Habánová. Umělecky nejplodnější byl Gebauer mezi lety 1928 až 1937. Na svých obrazech zachycoval práce na poli, při sklizni i běžný venkovský život. Častým námětem obrazů mu byla jeho rodina, čeledíni a děvečky v hospodářství. "Tematicky dominují náměty z venkovského prostředí, díky nimž jej lze označit za výjimečného představitele takzvané Heimatkunst - umění domoviny - ve Slezsku," uvedla kurátorka.
Gebauer byl ve své době i žádaným portrétistou. Ikonický je podle kurátorky obraz Podobizna Kocha, ředitele banky z roku 1928. Dnes připomíná reklamu na úspěšného a sebevědomého bankéře, který se s upřeným zrakem dívá dopředu. "Bankéř je velice dobře oblečený v prostředí velmi moderním s podlahou typickou pro 20. léta. Dovnitř přicházejí ti, kteří si chtějí vybrat nebo vložit," popsala obraz Habánová.
V liberecké galerii to není jediná nová výstava. Vendula Chalánková tam má obrazy i práce na papíře, které se nějak vztahují k osobnosti Václava Havla a jeho hře Vernisáž. Výstavní projekt Jana Pfeiffera zpracovává téma snu, který je spojený s dřívějším využitím budovy galerie, byly tam lázně. Výstavě Alžběty Bačíkové dominuje zvuk. Autorka si klade otázku, jak se nevidomý člověk orientuje v prostoru, který ho obklopuje.
