Studená válka se vedla nejen v politice a při vojenských cvičeních, ale i na bojišti designu spotřebních výrobků. Taková je premisa výstavy v londýnském Victoria and Albert Museum, která představuje návštěvníkům 300 artefaktů z let 1945 až 1970. Mnohé z nich přitom pocházejí z tehdejšího Československa.
Expozice dává do kontrastu přímočarou propagandu s čistými liniemi předmětů sloužících k běžné spotřebě i s uměleckými díly dokreslujícími dobu. A tak je ve známém londýnském muzeu například k vidění plakát Vojtěcha Němečka z 50. let Buduj vlast, posílíš mír, stejně jako špičkové sklo Stanislava Libenského, koláže Jiřího Koláře a maketa vysílače a hotelu na Ještědu, který podle tvůrců výstavy patří k nedoceněným klenotům československé architektury.
Design jako zbraň
"Spotřební zboží a jeho vzhled bylo jedním z bojišť studené války," řekl kurátor výstavy David Crowley. "Bylo to především v období tání po Stalinově smrti v roce 1953. Na toto významné soupeření v designu aut, domů a spotřebních předmětů se často zapomíná," dodal. Připomněl v této souvislosti mimo jiné známou výstavu amerického spotřebního zboží v roce 1959 v Moskvě. Spojené státy tak chtěly prokázat nadřazenost kapitalismu.
V Londýně je také snímek z moskevské výstavy, na níž si prohlíží modelovou americkou kuchyň tehdejší americký viceprezident Richard Nixon s šéfem sovětských komunistů Nikitou Chruščovem. Tehdy mu Nixon řekl, že by bylo lepší, kdyby spolu obě strany soutěžily v tom, kdo má lepší pračky, a ne kdo má silnější rakety. Chruščov, nedůvěřivě si prohlížeje exponáty, prý tehdy odtušil: "Takové věci my máme také."
Období po druhé světové válce bylo dobou obav a úzkostí, ale také velkého optimismu, snahy budovat nový svět a bezprecedentního technologického rozvoje a to vše ovlivňovala studená válka. "Bylo to v historii designu velmi vzrušující období, které jsme označili jako modernismus studené války," uvedl ředitel muzea Mark Jones.
"Snažili jsme se ukázat, jak se objekty využívaly jako nástroje k propagaci socialistické modernity. Ale současně jsme chtěli zdůraznit, že na Východě byla spousta talentovaných lidí a chtěli jsme vyvrátit obecnou představu šedi a nedostatku spojovanou s komunistickými zeměmi," řekl kurátor Crowley.
Československé retro
"Nejvýznamnější umělecké sklo se v 60. letech dělalo v Československu, a proto jsme chtěli do Londýna přivézt díla Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové," dodal. Poukázal také na věž na Ještědu architekta Karla Hubáčka, která je podle něj "úžasným architektonickým počinem, který není příliš známý - ani ve střední Evropě".
I když si návštěvník odmyslí základní téma výstavy, tak na ní může podstoupit cestu časem zpět a oživit si nebo se seznámit se světem předmětů, které spoluvytvářely dobové prostředí.
Jasně patrné je okouzlení umělou hmotou a vedle objektů běžné spotřeby tu je například vozítko P70 coupé, předchůdce pozdějšího Trabantu, ale i dobové futuristické výstřelky - dobýváním vesmíru inspirované modely oděvů Paco Rabannea - či nafukovací nábytek. Exponáty připomínají i filmy charakterizující obrazy doby - vystaven je například nábytek použitý ve snímku 2001: Vesmírná odysea Stanleyho Kubricka.
A proč výstava končí rokem 1970? "V padesátých a šedesátých letech mezi politikou studené války a modernismem existovalo velmi úzké spojení. Po roce 1970 se tento těsný vztah láme," vysvětluje Crowley.
Foto: ČTK
