Meda Mládková věnuje Nadaci Jana a Medy Mládkových rozsáhlou uměleckou sbírku, která je nyní umístěna v Sovových mlýnech v Praze. Sběratelka a mecenáška umění, která v září oslaví dvaadevadesáté narozeniny, má americké občanství. V případě jejího úmrtí by tak její majetek mohl připadnout USA.
Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, kterého Mládková požádala o zajištění všech dědických náležitostí, má soubor středoevropského moderního umění hodnotu více než 100 milionů korun. "Rozhodla se, že sbírku, která je v současné době v Sovových mlýnech, daruje nadaci," řekl Pospíšil s tím, že se na přání Mládkové stal členem správní rady nadace.
"Je to od ní obrovské gesto, velkorysý krok. Díla tak zůstanou českému národu," zdůraznil. Sbírka je podle něj svou strukturou zcela unikátní. Obsahuje české, slovenské, polské, maďarské a jugoslávské umění především šedesátých a sedmdesátých let. Některé kolekce jsou rozšířeny také o mladší autory. Nejrozsáhlejší je kolekce českého a slovenského umění, která obsahuje soubory obrazů, soch, objektů, kreseb a grafických listů od významných představitelů generace nastupující koncem padesátých a počátkem šedesátých let.
Podle ředitele nadace Jiřího Lammela v ní je například práce Krajina s věčnem od Karla Malicha, kterou teoretici umění označují za jednu z nejdůležitějších plastik českého umění 20. století. Dále sbírka obsahuje černobílé struktury od Zdeňka Sýkory, jednoho z nejvýznamnějších českých výtvarných umělců, nebo sochy celosvětově uznávané polské sochařky Magdaleny Abakanowiczové.
Další část umění, které je v muzeu na Kampě vystaveno, již na konci 90. let Mládková věnovala hlavnímu městu. Jde především o soubor děl Františka Kupky a Jiřího Koláře. Nadace za to dostala na 99 let do užívání Sovovy mlýny.
Mládková žila dlouhá léta v exilu, vždy se ale cítila jako česká vlastenka. Za vlastní si vzala heslo "Přežije-li kultura, přežije národ". Spolu s manželem Janem se věnovali shromažďování výtvarných děl českých autorů 20. století. V USA také zorganizovala řadu výstav českých a slovenských umělců. Nákupy prý manželé financovali z peněz Jana Mládka a z prodeje domu ve Washingtonu.
Mládková by chtěla muzeum na Kampě rozšířit o Werichovu vilu. S Prahou 1 se již před lety nadace dohodla na budoucí smlouvě, nikdy ale nebyla uzavřena. Novému vedení radnice se některé pasáže ze smlouvy nelíbí, nájem vily chce například zkrátit ze 40 let na 15. Mládková s tím nesouhlasí. Do parku na Kampě také chtěla umístit sochy, vedení městské části se ale postavilo proti.
