Ministr kultury Václav Jehlička hledá cestu, jakým způsobem by měl stát spravovat stovku svých hradů a zámků. Jehlička nesdílí názor některých svých předchůdců, že by se mohla část památek převést na kraje.
Unikátní soubor hradů a zámků by si měl stát podle něj ponechat. Řešit se bude způsob jejich správy - zda vznikne v rámci Národního památkového ústavu (NPÚ) samostatné oddělení či zcela nová instituce, řekl ministr pro média.
Kterou cestou bude lépe se vydat, určí podle Jehličky audit. Jeho výsledky budou známé do konce letošního roku a měly by přinést návrh na optimální způsob zřizování státní příspěvkové organizace NPÚ. Ústav, který se podle památkářů vně i uvnitř vrátil po změnách z doby působení ministra Vítězslava Jandáka do dlouho zavedených kolejí, by měl podle Jehličky doznat změn. "Ministerstvo se o něj mělo více starat," připustil ministr.
Pozice NPÚ je při dnešní podobě památkového zákona složitá i dlouho kritizovaná - takzvaná dvojkolejnost české státní památkové péče ukládá pracovníkům NPÚ vypracovávat odborné posudky, ale nedává jim rozhodovací pravomoci - ty leží na pověřených obcích. V případě státních hradů a zámků navíc NPÚ zároveň vykonává nad nimi odborný dohled i správcovskou funkci. Proto pravděpodobně vývoj spěje buď ke vzniku zcela samostatné organizace, nebo alespoň ke vzniku sekce v rámci NPÚ, jež by měla i vlastní účetnictví.
Národní památkový ústav je institucí, která z každoročního rozpočtu ministerstva pro státní příspěvkové organizace odčerpá významnou sumu. Loni při rozpočtu resortu 6,7 miliardy šlo na 32 příspěvkových organizací přibližně 3,2 miliardy korun; zisk měly 45 milionů korun. Ústav dostal loni od zřizovatele 880 milionů korun, ale ze všech příspěvkových organizací vrací nejvíce peněz do rozpočtu.
Suma, jíž stát podporuje příspěvkové organizace, vzrostla od roku 2001 o třetinu; organizací je přitom méně, namísto tehdejších 39 jich je nyní 32. Příspěvkové organizace jsou dnes nejčastěji zmiňovanou oblastí, pokud ministr kultury hovoří o úsporách v resortu. Mnoha regionálních galerií a muzeí se stát zbavil počátkem 90. let, ministr by nyní na kraje či obce rád převedl další organizace. Kromě národních institucí totiž mezi nimi stále figurují organizace spíše lokálního významu. Ministr nabízí převést městům či krajům objekty i sbírky, provoz by si museli noví správci zajišťovat sami.
"Když může Národní muzeum úspěšně vystavovat loutky ze svých sbírek v Českém Krumlově a nepotřebuje k tomu zvláštní příspěvkovou organizaci, proč by to nemohlo fungovat i jinde?" říká ministr. Takto jedná třeba s Jihočeským krajem o Husitském muzeu v Táboře - zda by jeho sbírky nemohlo převzít Jihočeské muzeum.
K úsporám má vést i slučování příspěvkových organizací - vedle diskutovaného Divadelního ústavu Jehlička uvažuje o sloučení Státní opery Praha s Národním divadlem. Bez valné odezvy veřejnosti podle něj funguje Laterna magika - dle výroční zprávy ministerstva v období 2001 až 2006 nastudovala jen dvě nová představení a její výnosy se za zmíněné roky propadly o 20 milionů korun.
Foto: Robert Zlatohlávek
