Výstava představující dílo neprávem opomíjené malířky Milady Marešové byla dnes slavnostně zahájena v Pražákově paláci v Brně. Marešová patřila k prvním akademicky vzdělaným malířkám v Čechách a na meziválečné scéně patřila k významným postavám. Přesto se na ni téměř zapomnělo.
"Její dílo je z dnešního pohledu zajímavé mimo jiné proto, že se věnovala ženské otázce. V jejích obrazech žen, matek, dcer, nevěst či žebraček se od konce 20. let zrcadlily sociální problémy. Vypovídají o tom, že ženy měly v moderní době navzdory sílící podpoře emancipace nelehkou úlohu," uvedla autorka výstavy Martina Pachmanová. K dalším frekventovaným tématům Milady Marešové patří město a okamžiky všedního života.
Marešová (1901-1987) zprvu studovala na Uměleckoprůmyslové škole, posléze přešla k Vojtěchu Hynaisovi na pražskou Akademii výtvarných umění a v roce 1923 absolvovala stáž u Františka Kupky v Paříži. V roce 1925 měla první samostatnou výstavu. Ve 20. a 30. letech ilustrovala řadu knih a bibliofilií a spolupracovala s časopisy a novinami. Právě meziválečné tvorbě umělkyně, jež se přikláněla k nové věcnosti, je věnována nejrozsáhlejší část výstavy; ta v Pražákově paláci potrvá do 25. května.
V roce 1940 byla Marešová zatčena gestapem a za spolupráci s ilegálním časopisem V boj odsouzena ke 12 letům žaláře. Z období, kdy byla vězněna v ženské káznici ve Waldheimu, pochází řada kreseb, jež uzavírají hlavní část brněnské expozice. Po druhé světové válce se Marešová věnovala především dětským ilustracím a k malbě se vrátila až na začátku šedesátých let.
Foto: MG Brno (soukromá sbírka Lucie Mlynářové)
